slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Vykládáme především zkratky a značky specifické pro tento slovník, ne tedy například zkratku např. nebo angl.
| arab. | arabský, arabština |
| csl. | církevněslovanský, církevní slovanština |
| fem. | femininum, ženský rod |
| gen. | genitiv, 2. pád (u mnoha řeckých a latinských slov bývá jeho podoba slovotvorně důležitější než podoba 1. pádu) |
| hind. | hindský, hindština |
| ie. | indoevropský |
| pers. | perský, perština |
| stč. | staročeský, stará čeština |
Nsg, Gsg, Dsg, Asg, Vsg, Lsg, Isg – nominativ/genitiv/dativ/akuzativ/vokativ/lokál/instrumentál singuláru čili 1.–7. pád jednotného čísla
Npl, Gpl ... – pády plurálu čili 1.–7. pád množného čísla
m, f, n – značky rodu: maskulinum, femininum, neutrum
m, ž, s – značky rodu: mužský, ženský, střední
živ., než. – zkratky pro maskulina životná a neživotná
| -č | heslo -č, hledej pod -č |
| ,‘ | slovotvorný význam (nikoli nutně význam lexikální) |
| ← | odvozené z |
| → | od něho odvozené |
| ž < h | hlásková změna: ž vzniklé z h |
| h > ž | hlásková změna: z h vzniklo ž |