O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 148/1091
Heslář
de-/dez- 
 
 
 

Stavba: de-, před samohláskou je ve starších přejímkách dez-.


Stavební prvek přejatých slov původem z latiny, románských jazyků, příp. z angličtiny. V ojedinělých případech prefix hybridních slov z domácích základů. Pochází z latinského prefixu dē- a ten souvisí s předložkou ; z jejich významů zachovává význam (1) od něčeho ve smyslu místním (deportace), popř. s odstínem postoupení někomu jinému (delegace, demise). Navazuje dnes patrně nejhojněji využívaný význam (2) zbavit něčeho/někoho (deformovaný, degradovat ,zbavit hodnosti‘, dezinfekce; denacifikace). Taková slova mohou vyjadřovat opak slov bez de-: centralizace : decentralizace, orien­tovaný : dezorientovaný, stabilizovat : destabilizovat.


Jako oslabený lze hodnotit význam (3) úbytek, nedostatek, úpadek ap. (deficit, debilní, degrese). Část přejímek zachovává z lat. prefixu význam (4) intenzifikace děje vyjádřeného slovesem (deprimovat ,utiskovat‘, deklamovat pův. ,vyvolávat‘, demonstrace 1. ,předvedení, ukázání‘; 2. ,veřejný projev mínění, požadavků ap.‘ Další význam je (5) vytvoření, rozhodnutí, objevení (definovat, deskripce, detektor, destinace), který se blíží prefixu ► vy- ve významu 8. Existují i případy, kdy je význam prefixu (6) nejasný (delikt, devótní, dezolátní).


Některé z významů dnes nejasných vznikly na základě už (po)zapomenuté mimojazykové skutečnosti, např. že slovem desert/dezert (význam 6) se původně označoval ,zákusek na odchodnou‘; naproti tomu dezertér utekl od svého vojska (význam 1). Slova s týmž stavebním prvkem de- se mohou jevit jako významově přinejmenším vzdálená: srov. definice : definitivní, delikátní : delikt, dementní : dementovat.


Příležitostné výrazy v žurnalistice, tvořené z neklasických, tedy i z domácích základů, využívají význam (2): destalinizace zahájená Chruščovem, deklausizace ODS, deABLizace58 veřejné správy; měli bychom deparoubkizovat své vozové parky ,zbavit se vozů s levostranným řízením‘. K takovým slovům srov. ► de- -izace, ► de- -izovat.


V lingvistické terminologii se uplatňuje význam/funkce (7) utvořený od slovního druhu udaného základovým slovem (specifická odnož významu 1), přičemž základy takových slov nemají jednotnou formální podobu: de-verb-ativum ,slovo utvořené od slovesa‘, de-substantivum/de-adjektivum/de-interjekce ,slovo utvořené od substantiva/adjektiva/interjekce‘; srov. také de-numer-ální/de-numer-ativní tvoření (od číslovek). Žádné z těchto slov nemá v korpusu SYN2010 doklad.


SYN2010 – přejatá

20 nejfrekventovanějších substantiv: definice (↖5) 2.658, deprese (↖4) 2.221, demonstrace (↖4) 2.003, delegace (↖1) 1.378, delegát (↖1) 1.205, detektor (↖5) 1.076, deficit (↖3) 987, dekret (↖4) 931, deformace (↖2) 843, detektivka (↖5) 706, demonstrant (↖4) 661, destinace (↖5) 653, demise (↖1) 664, deklarace (↖5) 638, demolice (↖2/4) 531, detekce (↖5) 528, delikt (↖6) 501, defekt (↖3) 460, destrukce (↖4) 451.

20 nejfrekventovanějších adjektiv: definitivní (↖5) 1.962, definovaný (↖5) 1.284, detektivní (↖5) 606, depresivní (↖4) 438 + 50 s lemmatem na -ívní, destruktivní (↖2) 402, defenzivní (↖1/6) 355 + 62 s lemmatem na -ívní, delikátní (↖6) 283, deklarovaný (↖5) 268, deformovaný (↖2) 224, dezinfekční (↖2) 206, definovatelný (↖5) 204, dekadentní (↖3) 187, deprimující (↖4) 181, destilovaný (↖1/6) 173, detekční (↖5) 151, dezorientovaný (↖2) 148, deterministický (↖5) 120, demonstrativní (↖4) 114, desertní (↖6) 114,59 demonstrační (↖4) 113.

20 nejfrekventovanějších sloves: definovat (↖5) 3.814, demonstrovat (↖4) 1.181, deklarovat (↖5) 537, deformovat (↖2) 295, detekovat (↖5) 248, degradovat (↖2) 231, determinovat (↖5) 217, deportovat (↖1) 200, delegovat (↖1) 195, deklasovat (↖2) 178, deprimovat (↖4) 156, demontovat (↖1) 151, dešifrovat (↖2) 145, devastovat (↖4) 108, demolovat (↖2/4) 106, dementovat (↖6) 104, dezertovat (↖1) 102, destabilizovat (↖2) 90, dezinfikovat (↖2) 81, deklamovat (↖4) 80.

20 nejfrekventovanějších adverbií: definitivně (↖5) 3.551, demonstrativně (↖4) 140, depresivně (↖4) 66 + 7 s lemmatem na -ívně, delikátně (↖6) 44, defenzivně (↖1) 32 + 10 s lemmatem na -ívně, destruktivně (↖2) 32, dekadentně (↖3) 21, deprimovaně (↖4) 10, deskriptivně (↖5) 7, deterministicky (↖5) 7, dezorientovaně (↖2) 7, deklarativně (↖5) 5, devótně (↖6) 5, deduktivně (↖1) 5, destilačně (↖1/6) 5, detektivně (↖5) 4, definitoricky (↖5) 4, deformovaně (↖2) 3, degresivně (↖3) 3, determinačně (↖5) 2, deprimovaně (↖5) 2, deklaratorně (↖5/6) 2.



Mezi nezapočítanými nálezy jsou především slova s nejasným základem: debata (základ je nelat.), debakl,60 detail,61 debut, developer (základ je nejasný), debetní a debilní (odvození dēbeō ← dē- + habeō ztratilo formální zřetelnost už v latině), defilovat (významová spojitost s lat. fīlum ,nit‘ je nezřetelná), devizový, designer, defaultně (základ byl pozměněn formálně i ve výslovnosti; význam ,přednastaveně‘ není ze stavby nijak patrný). Dále nebyla zohledněna slova řeckého původu demokracie, delta; despotický, ze slov latinského původu taková, která mají jen náhodnou shodu počátečních písmen (dekorace, decentní), a nekodifikovaně psaný výraz defakto. Z domácích jsme nezohlednili slova den, denní; deset, deka.

58     Odstranění vlivu bezpečnostní Agentury bílého lva na veřejnou správu; agentura byla spjata se stranou Věci veřejné a s Vítem Bártou.

59     Lemma má s, ale ze 114 výskytů jeho tvarů má jeden jediný.

60     Slovo debakl ,naprostá porážka‘ může mít základ v lat. baculum ,hůl‘ (rozbíjení/uvolňování ledu holemi; viz Rejzek 2015).

61     Udávané latinské východisko taliāre ,štípat‘ (Rejzek 2015) je málo známé a význam slova osvětluje jen z historického pohledu.

Heslo 148/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017