O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 1074/1097
Heslář
za-/zá- 
 
 
 

Stavba: za-/zá-. Podoba za- převažuje u sloves a adverbií. Podoba zá- se vyskytuje: a) u tří sloves: záležet, záviset, závidět; b) v odvozeninách od slovesného kořene s prefixem za-: zavalitzával × zavalení, zasáhnoutzásah × zasažení, zabránit zábrana × zabránění, zastoupit zástup/zástupce × zastoupení/zastupitel; c) u sloves odvozených z deverbativ, např. zálohovat, závozničit, závorkovat; d) většinou u jmen tvořených ze jmen (viz níže), např. zájmeno, zápas, zásoba, záruka, zázemí, zámoří; e) u sloves tvořených z těchto jmen, např. zápasit, zásobovat.


Dlouhou podobu zá- dále mají až na výjimky deverbativa tvořená ze základů sloves s předponou, a to jednak konverzí ke vzoru hrad (základ, závěr), stroj (závoj), žena (zábava, ale zahrada), píseň (závěj, závlač), kost (závrať, zátoň), jednak sufixací, pokud se sufix připojuje ke slovesnému základu bez kmenotvorné přípony: zákazník, záchranář, zástavba, záložna, závodčí. Dlouhou variantu zá- mívají i taková substantiva od slovesných kořenů, k nimž nejsou (synchronně) doložena příslušná slovesa s prefixem za- (zákon, závod, záhada, zátoň). Je řada nepravidelností: zástupce, ale zastánce, zachránce; zážitek, ale začátek; zásuvka, ale zastávka. Jinak u odvozenin od sloves má prefix krátkou podobu za- (zaměstnání, nezaměstnaný, zaměstnávající, zaměstnavší, zaměstnavatel, zaklínač, zavazadlo, zaklínadlo, zabíjačka, zasedačka). Při cirkumfixaci je většinou dlouhá podoba v ► zá- -í, krátká podoba naopak převažuje u ► za- -sko.


I. Prefixem za- se odvozují slovesa od sloves. Prefix mívá konkrétní (1) prostorový význam směřování děje (1a) za něco (s předložkou za): zajít za roh/mrak; (1b) dovnitř něčeho (často s předložkou do): založit, zasáhnout, zavést, zamířit, (1c) pryč od něčeho zahnat, zahodit, zahrát do autu.


Prefixem za- se také modifikuje význam základového slovesa, co se týká (2) míry děje, přičemž lze vydělit význam (2a) velké míry děje (zavalit, zarůst), (2b) malé míry děje (zažloutnout, zavlhnout), (2c) počátku nebo krátkého trvání děje (zaútočit, zašeptat, zaznít). Význam (2) mají i slovesa tvořená prefixem za- v kombinaci s reflexivizací (► za- se, ► za- si).


Prefixem za- se vyjadřují i další (3) speciální významy, a to (3a) provedení povrchové úpravy: (zabetonovat, zapudrovat, zalaminovat), (3b) vytvoření těsného spojení: zapojit, zauzlovat (specifikace významu 1b), (3c) odstranění, utajení, ukrytí, skončení existence: (zabít, zachránit, zarazit).


V mnoha kontextech může mít prefix za- (4) prostě vidový význam: zaplatit.


U mnoha sloves, často velmi frekventovaných, je význam prefixu za- spíš (5) nezřetelný: začít, zavřít, zachovat, zahájit. Do této skupiny řadíme i tři slovesa, u nichž má prefix za- dlouhou variantu zá- (záležet, závidět, záviset) obvyklou u jmen.


II. Prefixem za- se ojediněle odvozují adverbia od adverbií s významem (6) způsobovým: zadost, zadarmo (→ zadara/zadarmiko), zadobře nebo (7) časovým: zanedlouho, zakrátko, zavčas, zadlouho, začasto.


III. Dlouhou podobou prefixu zá- lze vydělit u jmen, u nichž prefix zá- (8) modifikuje význam jmenného základu (zájmeno, zápas, tedy ‚boj, při němž se protivníci drží za pás‘, od zájmenného kořene je odvozeno substantivum zásoba, tedy to, ‚co má člověk za sebou‘). V některých případech nelze synchronně určit směr odvození, respektive slovnědruhovou platnost kořene (zápach, záruka, zahrada).


Poznámka ke statistické zprávě: Problém představuje paralelní existence prefigovaných sloves s reflexivem a bez něho: zahrát / zahrát si, zaplavat / zaplavat si, zatančit / zatančit si, zatancovat / zatancovat si, zalyžovat / zalyžovat si – zakousnout / zakousnout se, zahryznout / zahryznout se, zapovídat / zapovídat se, zabouchnout / zabouchnout se ... Zpráva je výsledkem ručního třídění (srov. také ► za- se, ► za- si) s výhradami probranými za zprávou.


SYN2010

1. Dotaz [lemma="za.*" & lemma!="(zalarmovat)|(zatraktivnit)|(zautomatizovat)|(zanalyzo-
vat)|(zaranžovat)|(zaktivizovat)|(zaktivovat)|(zaktualizovat)|(zadaptovat)|(zalka­lizovat)|(zatraktivňovat)|(zabsolutizovat)|(zanimovat)|(zautorizovat)|(zarchivovat)|(zamortizovat)|(zamerikanizovat)|(zalgoritmizovat)|(zaktuálnit)|(zaktivn[iě]t)|(zadministrovávat)|
(zabstraktňovat)|(zabstraktnět)|(zateizovat)|(zagitovat)|(zahrádkařit)|(zahradničit)|(zahálet)|(zaměstnat)|(zamanout)" & tag="V.*"] dává celkem 1.813 slovesných lemmat, z toho kolem 1.250 relevantních.

2. Dotaz [lemma="za.*" & tag="Db.*"] dává celkem 39 lemmat adverbií, z toho 7 relevantních. Ostatní pokládáme za utvořená z předložkových pádů jmen cirkumfixací.

22 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: začít (↖5) 100.497, zápas (↖8) 30.585, zastavit (↖3c/4/5/) 22.389, zapomenout (↖3c/4/5) 17.820, zaplatit (↖4) 15.023, zavolat (↖2c/4/5) 13.568, zabít (↖3c/5) 12.546, zajistit (↖3c/4) 12.411, záležet (↖5) 11.180, zavřít (↖3c/5) 11.064, založit (↖1b) 10.487, zahájit (↖5) 9.103, zachránit (↖3c/4) 8.391, zachovat (↖5) 8.088, zažít (↖2c) 7.379, zasáhnout (↖5) 7.208, zaznamenat (↖4) 7.170, zavést (↖2c/4/5) 7.079, zamířit (↖1b) 7.044, zabránit (↖3c) 6.865, zajít (↖1a/3c/5) 6.598, zahrát (↖1c/2c/4) 6.524.

Z dalších: zaměřit (↖5) 5.796, zařadit (↖1b) 5.655, zasmát se (↖2c/4) 5.561, zachytit (↖2c) 5.463, zásoba (↖8) 5.144, zavrtět (↖2c) 5040, zapsat (↖1b) 4.291, zašeptat (↖2c) 4.168, zapojit (↖3b) 4.134, zanechat (↖3c) 3.845, zabrat (↖2a/5) 3.807, zaznít (↖2c) 3.768, zadarmo (↖6) 1.952, zanedlouho (↖7) 1.547, zahnat (↖1c) 1.531, zavalit (↖2a) 496, zájmeno (↖8) 169, zabetonovat (↖3a) 59, zauzlovat (↖3b) 33, zavlhnout (↖2b) 2.


Za slova odvozená prefixem za- nepokládáme slovesa náhodně začínající na řetězec ‚za, slovesa utvořená ze substantiv s prefixem za- a slovesa, u nichž ani etymologicky nelze vydělit prefix za- (viz formulace dotazu). Ručně jsme vyřadili slovesa tvořená ze substantiv a adjektiv cirkumfixy ► za- -it (zabezpečit, zamezit), za- -nout (zaháknout, zabásnout), za- -ovat (zabarikádovat, zaminovat, zaplachtovat), za- -ovat se (zaláskovat se), za- -at (zaměkat, zamokat). Snažili jsme se ponechat slovesa (tvořená od substantiv a adjektiv), která nejsou tvořena cirkumfixací, tedy ta, u nichž existuje i varianta bez prefixu za-, kterou prefix za- perfektivizuje/modifikuje. Tento postup není zcela objektivní, protože v řadě případů je prefigovaná varianta podstatně frekventovanější než varianta bez prefixu. Statistiky je třeba brát s touto rezervou. Ručně jsme vyřadili sekundární imperfektiva od perfektiv tvořených prefixem za-. Dále jsme odstranili lemmata sloves tvořených ze sloves cirkumfixem za- -nout, u nichž neexistuje (ani slovníkově doložený) infinitiv bez prefixu (zaběhnout, zahlédnout, zaslechnout; také slovakismus zabudnout). Ostatní případy pokládáme buď za utvořené prefixem za-, a to i tehdy, není-li tvar bez za- doložen v příslušném korpusu, nebo za okamžitá slovesa, u nichž nelze spolehlivě zjistit směr derivace/resufixace (zapřahat/zapřáhnout). Jsme si vědomi subjektivity takového řešení.


U adverbií jsme zařadili pouze adverbia z adverbií, adverbia ze jmen jsme ručně vyřadili (viz výše formulace dotazu).


Ze substantiv, u nichž lze vydělit prefix za-/zá-, jsme zařadili pouze tři (zájmeno, zápas, zásoba). Stranou jsme ponechali substantiva utvořená cirkumfixy ► za- -sko► zá- -í. Ostatní jsme pokládali za deriváty od slovesných kořenů, u nichž nejde o pouhou prefixaci. Jsme si vědomi subjektivity zvoleného řešení.


Prefix za- je součástí několika skupin cirkumfixů.


Nejprve představíme cirkumfixy, jimiž se tvoří slovesa:

za- -at: z adjektiv (zaměkat, zamokat);

za- -ovat: ze substantiv (zaminovat, zaplachtovat, zabarikádovat);

za- -nout: ze substantiv (zaháknout, zabásnout) a slovesa ze sloves (zaběhnout, zahlédnout, zaslechnout), přejaté zabudnout;

za- -(n)it: ze substantiv (zaplevelit, zavodnit) i adjektiv (zateplit).


Cirkumfixy za- -a, za- -u, za- -0, ► za- -é / za- -í vytvářejí adverbia z předložkových pádů jmen, a to a) substantiv (zaboha, zapravdu, zavděk, začas, zapotřebí), b) adjektiv jmenných (zaživa, zamlada, zastudena, zatepla, zastara, začerstva, zasucha, zasyrova, zasvobodna), zřídka složených (začasté), c) zájmen (zatím, zasvé, zanic; podle původu také zase a jeho obměny zas, zasejc) i d) číslovek (viz ► za- -é / za- -í); v případě slova zajedno by šlo o cirkumfix za- -o, kde -o je pádová a rodová koncovka.


Pomocí cirkumfixů ► Za- -sko► za-/zá- -í se tvoří substantiva od substantiv.

KO

Heslo 1074/1097
Poslední aktualizace obsahu webu:   08 12 2017