O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 1008/1091
Heslář
-unk/-uňk 
 
 
 

Stavba: -unk(0)/-uňk(0)/-un(e)k(0)/-un(ě)k(0), kde (e)/(ě) reprezentuje vkladné e při nulové koncovce, (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru hrad, v některých případech vzoru pán.


Stavební prvek přejatých slov. Ve zdrojové němčině (kde má podobu -ung) šlo o názvy dějů s obvyklými přenesenými významy, z nichž nejčastější je výsledek děje (srov. ► -ing). Podoby s -ň-, stejně jako podoby se vkladným -e-, jsou více počeštěné. Zejména hláskové počeštění může zatemňovat významové vztahy i pro ty, kdo jsou s němčinou obeznámeni: srov. lénunk ,žold, odměna vojáka‘ (z Löhnung Lohn); stavební prvek -unk je pak jedinou částí slova, která asociuje aspoň obecný význam.


Slova s tímto významem jsou (1) jména dějová; pokud jde o variantu -unk, většina přejímek má ještě původní německé základy, např. ánunk ‚ponětí‘ ← Ahnung, tapecírunk Tapezierung ‚tapetování, čalounění‘, bešprechunk Besprechung ‚pohovor‘, frpflégunkVerpflegung ‚stravování‘ (poslední dva doklady jsou z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška), fajrunk v češtině s významem ‚oheň‘, avšak něm. Feuerung má různé jiné významy, mj. ‚ohniště‘, filcunk ‚osobní prohlídka‘. Dále se sem řadí štelunk, spucunk, pucunk zpucunk, hajcunk, futrunk, hecunk, execírunk, meldunk, šponunk. Jejich výchozími slovesy jsou štelovat, pucovat a s českým prefixem zpucovat, hajcovat, futrovat, hecovat, execírovat, meldovat, šponovat. Od českých základů byly utvořeny sprdunk nebo sprďunk, např. dostat sprdunk/sprďunk, stěhunk, řezunk, odmazunk. Další skupinou jsou (2) jména výsledků děje: štelunk ‚postavení, pozice‘ (ve vojenském prostředí), pešunkBöschung ‚násep‘, šacunkSchätzung ‚ocenění‘, v historickém významu i ‚peněžní sbírka‘, šalunkSchalung ‚bednění‘, festunkFes­tung ‚pevnost, pevnostní vězení‘, ordnunk Ordnung ‚pořádek‘, mustrunkMusterung ‚odvod branců‘, v historickém významu i ‚přehlídka naverbované vojenské jednotky‘. Substantivum krojcunk ‚křižovatka‘← Kreuzung je užito pouze v díle Bohumila Hrabala „Pábení“. Některá substantiva jsou částečně nářeční: např. pofírunk ‚pozdvižení‘, na Plzeňsku s významem ‚špatné počasí, povyk‘, vasrlajtunk ‚vodovod‘, nářečně ‚umyvadlo‘. Slangový charakter má štajrunk ← Steuerung ‚rozvod u parní lokomotivy‘. Od českého základu je odvozeno ojedinělé substantivum (3) označující osobu šizunk ‚podvodník‘, které pochopitelně vybočuje životností.


Počeštěná varianta -uňk není zastoupena tak hojně jako varianta -unk. Týž význam jako příslušná substantiva na -unk mají substantiva šizuňk, sprduňk, tapecíruňk, rabuňk, mustruňk, fajruňk. K významu (1) patří blafuňk ‚blufování‘, hecuňk ‚hecování‘, rabuňk ‚rabování‘, český základ má slangový výraz zjebuňk ‚ostré výčitky, např. trenéra‘. K významu (2) patří název slováckého tance verbuňk, název žebřiňáku fasuňk, dále fedruňk ‚cestovní podpora‘← Förderung, šaluňk ‚forma na betonové základy budov‘, filcuňk ‚osobní prohlídka‘, pórychtuňk ‚něco neuměle vyrobeného‘ (od porychtovat), fórychtuňk ‚udělátko, pomůcka‘, rystuňk ‚vojenská výzbroj‘. Od domácích základů jsou utvořeny chmeluňk ‚pivo‘, podaruňk ‚dárek‘, popř. ‚koleda‘, a rozhazuňk. Jako historismus se dnes užívá termín věrduňk, který pochází ze 14. století: věrduňk stříbra ‚16 grošů‘.


SYN2010 – přejatá

Dotaz [lemma=".+un[nň][eě]?k"] dává 154 nálezů, platných je 14.

Všech 15 lemmat přejatých slov: verbuňk (↖2) 36, filcunk (↖1) 9, věrduňk (↖2) 3, pešunk (↖2) 4, ánunk (↖1) 2, rabunk (↖1) 1, filcuňk (↖1) 1, štelunk (↖1) 1, festunk (↖2) 1, futrunk (↖1) 1, šalunk (↖2) 1, fajruňk (↖1) 1, rystuňk (↖2) 1, štajrunk (↖2) 1, demokratizýrunk (↖1) 1.

Všechna 3 lemmata slov z domácích základů: šizuňk (↖3) 23, šizunk (↖2) 4, stěhunk (↖1) 1.


Nepřihlížíme k četným slovům odvozeným pomocí sufixu ► -ek (posunek, člunek, valounek, hezounek) ani k přejatým slovům, v nichž hledaný řetězec nebyl sufixem (truňk).

RN, JŠ

Heslo 1008/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017