O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 972/1091
Heslář
-tko 
 
 
 

Stavba: -t()k(o), kde () reprezentuje vkladné e (nosítek), (o) reprezentuje soubor koncovek vzoru město.


Názvy tvořené sufixem -tko jsou od původu zdrobnělinami k deverbativům s příponou -dl(o). Původní deminutivní sufix -dlko byl hláskovými změnami přetvořen na –tko: zrcadlko – zrcátko. Tím se typ s příponou -tko osamostatnil a slova se již pociťují jako odvozená přímo od sloves.


Slovotvorným základem je minulý kmen sloves s příponou -a- (párátko, mávátko, kukátko), -i- (tlačítko, kružítko, potítko) či -ova- (ukazovátko, vykrajovátko). (U sloves s kmenovou příponou -e- se odvozuje pomocí variant ► -átko► -ítko od základu bez kmenotvorné přípony: držátko, sázítko, prdítko.) Kmenotvorná přípona se vždy dlouží: -a- (lehátko, trsátko), -i- (vodítko, těžítko), stejně tak i koncové a v -ova- (ukazovátko). Někdy dochází též ke krácení základové samohlásky: opírat – opěrátko, kroužit – kružítko, koukat – kukátko, stoupat – stupátko, strouhat – struhátko.


Vzhledem k osamostatnění typu s příponou -tko můžeme ze synchronního hlediska již jen malou část slov náležejících k tomuto typu označit za zdrobněliny názvů s příponou -dlo. Jde např. o substantiva zrcátko, struhátko, držátko, opěrátko. U substantiv kružítko, stínítko, pečetítko, klepátko, klekátko již rys deminutivnosti nepociťujeme; vnímáme je jako synonyma názvů tvořených příponou -dlo, které postupně zastarávají či jsou již vnímány jako zastaralé, proto jsou také jejich protějšky se sufixem -tko mnohem frekventovanější. Větší či menší významový rozdíl je mezi slovy sluchadlo – sluchátko, razidlo – razítko, sedadlo – sedátko, vozidlo – vozítko, úplné osamostatnění názvů s příponou -tko pak nastalo u slov jako pravítko, razítko, měřítko, mluvítko, stavítko, chodítko, jejichž protějšky s příponou -dlo mají již zcela jiný význam. U značné části substantiv s příponou -tko však příslušný protějšek s příponou -dlo úplně chybí: lízátko, krmítko, lomítko, trsátko, rovnítko atd.


Příponou -tko jsou tvořena převážně (1) konkrétní substantiva označující věci, zpravidla drobnější předměty, v čemž lze spatřovat původní deminutivnost. Jedná se zejména o tyto věcné okruhy: a) předměty denní potřeby: zrcátko, tlačítko, držátko, mačkátko, stínítko, kukátko, klepátko, párátko, drbátko, čistítko, potítko (textilní, na zachycování potu), spínátko, zavírátko, plivátko, škrtátko, zhasínátko; b) kancelářské a školní potřeby: razítko, těžítko, pečetítko, tiskátko, pisátko/písátko, pravítko, křivítko, ořezávátko, kružítko, ukazovátko; c) kuchařské pomůcky: strouhátko/struhátko, cedítko, tvořítko, vykrajovátko, sypátko; d) dětské hračky a pamlsky: šidítko, chrastítko, chřestítko, štěrchátko, chodítko, lízátko; e) hudební prostředky: dusítko, trsátko, ladítko; f) nábytek (menších rozměrů) a jeho součásti: lehátko, sedátko, klekátko, stupátko, opěrátko; g) zdravotnické potřeby a pomůcky: kapátko, chodítko, naslouchátko, nosítka (k přenášení nemocných), rovnátko/rovnátka; h) zahradnické pomůcky: kropítko, rosítko, plašítko; i) chovatelské potřeby: vodítko, krmítko, pítko, brodítko; j) kosmetické potřeby: malovátko, pudrovátko; k) zednické pomůcky: hladítko, míchátko; l) drobné přístroje: sluchátko/sluchátka, mluvítko, pípátko, blikátko; m) technická zařízení: šoupátko, hradítko, stavítko, zdvihátko, stírátka, sázítko, průhledítko (umožňuje průhled, sloveso se neužívá); n) součásti vozidel: řídítko/řídítka, šlapátko. Z dalších jmenujme např. vozítko, nosítko (k nošení dítěte), mávátko a expresivní fidlátka, udělátko, cinkátko.


Malou skupinu konkrétních substantiv odvozených sufixem -tko tvoří (2) označení typografických znamének: lomítko, rovnítko, podtržítko. Slovo rovnítko je tvořeno variantou -ítko, protože prostým sufixem -tko bylo od minulého kmene s kmenovou příponou -a- utvořeno jiné slovo – rovnátko (resp. pomnožné rovnátka), u slova podtržítko se pravděpodobně jedná o analogické tvoření rovněž pomocí varianty -ítko, připojené k minulému kmeni s hláskovou alternací h > ž. Srov. ► -ítko.


V mnohem menší míře jsou sufixem -tko tvořena (3) abstraktní substantiva: vodítko, pojítko, dělítko, měřítko. Jsou však poměrně hodně frekventovaná – měřítkovodítko jsou v první pětici lemmat s nejvyšším počtem dokladů.


Naprosto ojedinělé je (4) tvoření názvů osob. Korpus zachycuje pouze expresivní označení malého člověka prdítko a nemluvněte nunátko. Neprůhlednou motivaci má slovo tintítko.


SYN2010

Dotaz [(lemma=".*[áí]tko") & (tag="N.*")] dává 215 lemmat, z toho 96 relevantních.

Z frekvenčních pásem: 6 lemmat nad 1.000 dokladů, 14 lemmat nad 100 dokladů, 9 po 1 dokladu.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: tlačítko (↖1) 3.391, měřítko (↖3) 3.076, sluchátko/sluchátka (↖1) 2.770, vodítko (↖1/3) 1.157, zrcátko (↖1) 1.035, razítko (↖1) 1.029, lehátko (↖1) 696, nosítko/nosítka (↖1) 483, pravítko (↖1) 386, sedátko (↖1) 312, stínítko (↖1) 256, řídítko/řídítka (↖1) 222, vozítko (↖1) 205, kukátko (↖1) 179, párátko (↖1) 177, pojítko (↖3) 155, klekátko (↖1) 114, rovnátko/rovnátka (↖1) 111, lízátko (↖1) 110, krmítko (↖1) 97.


Více než polovina vyhledaných lemmat není relevantní, protože se jedná o slova tvořená od substantiv sufixy ► -átko, popř. ► -ítko. V tomto hesle byly přípony -ítko a -átko pojednány jen jako varianty sufixu -tko při odvozování substantiv od sloves.


Řetězec -tko se vyskytuje i ve slově pozlátko. Zde se však pravděpodobně jedná o modifikaci dnes již archaického feminina pozlátka, odvozeného od slovesa pozlatit sufixem -ka.

MK

Heslo 972/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017