O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 700/1091
Heslář
-ovní 
 
 
 

Stavba: -ovn(í), kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru jarní.


Sufixem se odvozují adjektiva I. od substantiv, a to většinou od přejatých dvojslabičných feminin nebo od přejatých jednoslabičných maskulin. Stejně jako sufix ► -ní při tvoření od substantiv obecně vyjadřuje i sufix -ovní široce pojatý (1) vztah k základovému substantivu: co je bank-ovní, týká se banky (podobně jako se kostel-ní týká kostela), co je pošt-ovní, týká se pošty (existuje sice substantivum poštovna, ale jím se význam adjektiva poštovní nedá vykládat), co je kult-ovní, souvisí s kultem, klubovní záležitosti se týkají klubu, nové transovní souvisí s transem. Domácí maskulinum mají za základové slovo adjektiva duchovní, domovní, sněmovní, plukovní, listovní, sladovní, domácí femininum je jako základ ojedinělé: schůzovní. Řada adjektiv odkazuje do minulosti na sféru řemesel a obchodu: cechovní, hanzovní, šenkovní, gruntovní,212 cejchovní, puncovní, pachtovní, vandrovní; podobně do minulosti odkazuje adjektivum erbovní. Na tato starobylá adjektiva navazují adjektiva tvořená od přejatých slov expresivních: kšeftovní, šmrncovní; snad původně jako recese vzniklo podle nich z domácího expresivního základu srandovní. Ojedinělá je terminologizace: čepovní dláto. Nověji se ve sportovní publicistice objevuje adjektivum šancovní: zápas je hratelný, šancovní, tj. je při něm šance (na vítězství/postup). Trvalé užívání adjektiv kartovní, fondovní, vztahujících se k platebním kartám a investičním i jiným fondům, zatím není prokázáno.


V některých případech existuje i sloveso, které by po formální stránce mohlo poskytnout východisko: např. sportov-at, pracov-at, ale význam adjektiva vychází spíš ze substantiva: co je sportovní, má spíš vztah ke sportu, pracovní spíš k práci. Jsou však i případy synchronně nejednoznačné: hodovní, putovní, startovní (je na startu, nebo se s ním startuje?).


Okrajové je tvoření II. od přejatého adjektiva/příslovce, kdy sufix dodává neohebnému přejatému výrazu jednoznačný (2) znak adjektiva: co je extra, o tom lze použít adjektivum extrovní; pod. primovní, echtovní, festovní. Vysokou frekvencí i tvořením od domácího základu vybočuje venku → venkovní.


SYN2010

43 lemmat.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: pracovní (↖1) 21.338, sportovní (↖1) 10.891, duchovní (↖1) 7.221, bankovní (↖1) 4.037, poštovní (↖1) 2.236, venkovní (↖2) 2.063, domovní (↖1) 2.010, kultovní (↖1) 731, sněmovní (↖1) 632, burzovní (↖1) 488, činžovní (↖1) 408, srandovní (↖1) 147, cechovní (↖1) 129, erbovní (↖1) 126, kastovní (↖1) 87, kasovní (↖1) 80, plukovní (↖1) 79, kursovní (↖1) 77 (zahrnuje i podoby s -rz-), (↖1) mincovní 63, (↖1) hanzovní 54.

Z dalších: extrovní (↖2) 13.


Řetězec -ovní mají i adjektiva knihovní, půjčovní, která chápeme jako tvořená koncovkou od substantiv knihovna, půjčovna. Naproti tomu adjektivum klubovní se ve světle dokladů nevztahuje ke klubovně, ale ke klubu, a proto v něm vidíme sufix -ovní.

212   Adjektivum gruntovní uvádíme v tomto kontextu kvůli starému významu ,vztahující se ke statku, gruntu‘. Novější význam ,od základů‘ se odvíjí od výrazu z gruntu a se sférou řemesel a obchodu už nesouvisí.

Heslo 700/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017