O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 619/1091
Heslář
-nice 
 
 
 

Stavba: -nic(e), kde (e) reprezentuje soubor koncovek vzoru růže, skloňovacího typu ulice.

 

Připojuje se k substantivům, adjektivům a slovesům.


I. Od substantiv se sufixem -nice tvoří (1) názvy nádob a schránek: klenotnice (‚schránka pro úschovu klenotů‘; srov. níže další význam), lednice (‚skříň k chlazení potravin, dříve ledem‘), podobně máselnice, nábojnice, popelnice. Z onomaziologického hlediska lze tyto deriváty pojímat i jako názvy míst (popelnice je pak ,místo, kam se ukládá popel‘), místní význam je však u nich oslabený, do popředí vystupuje významový rys funkčnosti, účelnosti, užitku. Považujeme je proto spíše za názvy objektů/prostředků (onomaziologická struktura derivátu popelnice odpovídá pak formuli ,nádoba na popel‘). Podobně onomaziologicky přechodné jsou deriváty se sufixem ► -ník (popelník). Jako vlastní (2) názvy míst ale zpravidla hodnotíme ty z derivátů této skupiny, které pojmenovávají celé místnosti nebo i malá stavení, kam může vstoupit člověk: klenotnice ‚síň/budova ap. k přechovávání klenotů‘, kostnice, lednice, márnice, solnice, zbrojnice. U derivátu loděnice se vyděluje rozšířená sufixální varianta -ěnice. Sufix se připojuje ke kmenům substantiv označujících předměty nebo látky, které jsou v pojmenovávaných nádobách, schránkách či místnostech uloženy nebo které se v nich uchovávají či přenášejí. Dominantní je místní význam u derivátů, které pojmenovávají (a) ohraničené pozemky, na nichž se něco pěstuje: chmelnice; (b) pozemky, na nichž něco žije: bažantnice. V některých případech je možné uvažovat i o (sekundární) motivaci/fundaci adjektivní, a tedy o odvození sufixem ► -ice, připojeným k adjektivnímu kmeni zakončenému na -n; například slovo obilnice lze vztáhnout jak k substantivu obilí, tak sekundárně k adjektivu obilný. V mnoha případech je vyčlenění sufixu -ice/-nice
z tohoto důvodu nejednoznačné (mýtnice ← mýto/mýtné/mýtní). Někdy lze vyčlenit slovotvorný formant jen etymologicky (tasemnice, šibenice). Některá označení míst se uplatňují i jako vlastní místní jména: Včelnice, Střelnice, Chmelnice, Lednice.


Sufixem -nice je utvořeno několik dalších (3) názvů podle vztahu k jiné substanci, přičemž povaha tohoto vztahu je různá: zoologický název chobotnice (podle osmi nápadných chapadel – chobotů), anatomický termín sliznice ‚tkáň na vnitřním povrchu těla obratlovců, tvořící sliz‘, klávesnice ‚soustava kláves‘, kružnice ‚ohraničení kruhu‘, schodnice ‚nosník podpírající konce schodů‘, sněžnice (vypletená obruč určená k chůzi po sněhu); jitrnice/jaternice (masný výrobek s velkým podílem jater a dalších vnitřností). Sufix -nice může mít též funkci pouhého (4) konstrukčního prvku: vesnice (← ves) nebo sufixu (5) modifikačního/přechylovacího: prasnice (‚samice prasete‘).


II. Od sloves jsou utvořeny (6) názvy míst, na kterých probíhá nějaký děj: trestnice, střelnice, porodnice, ložnice. Sufix se připojuje ke slovesnému základu bez kmenotvorné přípony; možná je ale i sekundární motivace příbuzným substantivem nebo adjektivem (trestnicetrestat/trest/trestní; ložnice ← ležet/lože). Sufixem -nice se od sloves tvoří také (7) dějová jména. Jde především o jména odvozená od sloves s infinitivním kmenem zakončeným na a, a to převážně sloves vzoru dělá: čmáranice, mačkanice, motanice, plískanice, tahanice, šmodrchanice, strkanice, šťouchanice, méně od sloves jiných vzorů, a to maže: mazanice, řezanice, prosí: tlačenice, chumelenice; bere: pranice, žranice; tře: třenice, přenice (‚hádka‘), dřenice (‚bouřlivý pohyb ledů na řece‘). Výsledné deriváty lze ovšem vyložit také jako jména fundovaná pasivními participii sloves (event. dějovými substantivy na -ní nebo slovesnými adjektivy na -ný), a tedy tvořená sufixem ► -ice (tlačen → tlačen-ice; tření → třen-ice). Jména tohoto typu pojmenovávají děje (nebo výsledky děje), pro něž je charakteristický rychlý, zpravidla náhodný, neorganizovaný až zmatečný pohyb; v souvislosti s lidským jednáním zejména konflikt (přenice, tahanice, hádanice, strkanice).


Zřídka se sufix -nice připojuje také k základům III. adjektiv a tvoří (8) názvy nositelů vlastnosti. Od primárního adjektiva je odvozen název žlutnice (‚cihlářská hlína žluté barvy‘ a ‚bylina se žlutými květy‘); od sekundárních adjektiv na -ový lístkovnice (‚lístkový katalog, kartotéka‘), brokovnice a kulovnice (‚střelné zbraně nabíjené brokovými nebo kulovými náboji‘); formální oporu v adjektivech mají také deriváty šachovnice, dýmovnice, vzorkovnice, svorkovnice. Slovo dálnice chápeme jako výsledek univerbizace dvojslovného pojmenování dálková silnice; univerbizátem je i výraz padoucnice (← padoucí nemoc ‚onemocnění nervové soustavy projevující se záchvaty, při kterých nemocný padá na zem‘).


SYN2010

Dotaz [(lemma=".nice") & (tag="[N].*")] dává 948 lemmat. Ve vzorku s 273 lemmaty bylo 77 % neplatných nálezů, celkový odhadovaný počet platných lemmat v korpusu je tedy 218.

Z frekvenčních pásem: 1 nad 10.000 dokladů, 6 nad 1.000 dokladů, 33 nad 100 dokladů, 12 s frekvencí 1.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: vesnice (↖4) 10.522, dálnice (↖8) 6.222, ložnice (↖6) 5.157, porodnice (↖6) 1.299, klávesnice (↖3) 1.146, lednice (↖1) 1.034, popelnice (↖1) 912, světnice (↖8) 615, sliznice (↖3) 574, střelnice (↖6) 500, márnice (↖2) 407, schodnice (↖3) 401, chobotnice (↖3) 385, zbrojnice (↖2) 364, tahanice (↖7) 352, kružnice (↖3) 320, šachovnice (↖8) 305; kolejnice (↖3) 250; nábojnice (↖1) 199; kostnice (↖2) 163.

Z dalších: prasnice (↖5).

 

Jméno světnice významově souvisí s adjektivem světlý; jeho původní význam byl ,světlá, tj. obytná místnost‘ (stč. svět(l)nicě); forma slova přestala být synchronně průhledná. Podoba sednice se vysvětluje jako výsledek lidové etymologie, tj. příklonem ke slovesu sedět; v takových případech (srov. další lidovou podobu seknice) přestává být směrodatný slovotvorný význam.


Řetězec -nice nacházíme u mnoha slov tvořených sufixem ► -ice, přičemž předcházející -n- je součástí odvozovacího základu. Jde především o (a) jména přechýlená: obchodnice (← obchodník); (b) deriváty adjektiv zakončených na -ný/-ní: silnice (← silný), večernice (← večerní); (c) deriváty substantiv s kmenem zakončeným na n: zvonice (←zvon); vinice (← víno). Řetězec -nice má také početná skupina vlastních místních jmen. Vesměs však jde o jména odvozená sufixem ► -ice od a) osobních jmen: Slavonice (← Slavoň; tj. ‚ves lidí Slavoňových‘); Hartmanice (← Hartmann; ‚ves lidí Hartmannových‘) nebo adjektiv (často původně ve funkci hydronym): Rokytnice (← rokytná; ‚tekoucí mezi rokytami, tj. vrbami‘), Mohelnice (← mohelná; ‚tekoucí mezi mohylami, tj. kopci‘). Nezřídka je ale i etymologie sporná.

JB

Heslo 619/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017