O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 420/1097
Heslář
-jda 
 
 
 

Identita sufixu je nejistá: někdy může jít o podobu -ajda, jindy spíš o pouhé -da (srov. ► -da); j lze leckdy vidět jako přechodovou hlásku mezi základem a formantem. Společně je zpracováváme pro jejich stejnou funkci: modifikovat výchozí substantiva obměnou jejich zakončení; průvodním jevem je zrušení formálnosti, případně dodání  expresivity. – Obměnu zakončení představují obměny strejc → strej-da (SYN: 9.371), chata → cha-jda (1.681), zajíc → zaj-da (1.118). Se značným frekvenčním odstupem v psaných textech následuje univerbát žákovská knížka → žák-ajda (126). Kromě slova omajda (3) jako starší zkráceniny slova omáčka lze najít s vyšší frekvencí ještě kratší slovo majda (29):188 srov. stč. a nář. máčka.189 Zkracování spolu s obměnou zakončení dalo vzniknout hypokoristikům, z nichž se pak stávala osobní jména: Ma-jda, obv. od Magda(léna), Jur-ajda/Jura-jda, Ham-ajda/Hama-jda.


Nepřihlížíme ke slovu se zkoumaným zakončením, které je v korpusu patrně nejčastější, totiž kejda (6.427),190 a to pro nejasnost základu i hranice formantu; z téhož důvodu nezapočítáváme ani substantivum kulajda (921).191 Nepřihlížíme ani k příjmení Švejda, jehož původ je v hláskové adaptaci etnonyma Švéd a tu jako přidání zkoumaného sufixu popsat nelze. Nepřihlédli jsme ani ke slovům rejda (← reede),192 k propriím cizího původu Gajda, Wajda, stejně jako ke slovu vajda ,náčelník kočovných cikánů‘. Z případů s nejasným základem připomeňme, že v korpusech, mj. z Hrabalových textů, se jako nadávka objevuje čuhajda; SNČ193 uvádí podle starší příručky o argotu čuchajda ,prostitutka‘. Rovněž díky Hrabalovi (Pábení) je doložena nadávka vochcajda: vy vochcajdo jeden,194 kde sice je evidentní fundace, ale o motivaci  – neboli zda se tu pojímá (v)ochcávání jako nezvládnuté vyměšování nebo spíš jako umění někoho obelstít nebo ještě jinak – je marné spekulovat. Slova obejda, pajda mají jako formant jen -a.

188       Nutno oddělit hypokoristikon Majda, kdovíproč lemmatizovaný stejně, i různorodé další irelevantní nálezy (mj. Děkuji majda, Čtenáři v ní majdou).

189       Za majdu se označuje leccos obtížně pojmenovatelného, takže sami pisatelé berou slovo do uvozovek: připravíme z mletého máku, povidel, smetany a práškového cukru středně hustou, netekoucí „majdu“. Po vychladnutí bochánky máčíme v horkém mléce, vrstvíme do teplé keramické, nejlépe kameninové mísy a prokládáme (sic) připravenou „majdou“ (recept z Deníků Bohemia).

190       PSJČ: ,něco hustého; zkvašené a vodou ředěné dobytčí výkaly bez steliva k hnojení poléváním‘.

191       Slovo je pravděpodobně fundováno některou z nářečních podob sloves pro zakvedlání mouky jako zakudlit.

192       Lemma rejda zatím  není úspěšně odděleno od lemmatu rejd a od pomnožného rejdy (nekalé rejdy).

193       Slovník nespisovné češtiny, Maxdorf 2006.

194       Rozpoznáno sice správně jako vokativ, ale feminina.

Heslo 420/1097
Poslední aktualizace obsahu webu:   08 12 2017