O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 395/1091
Heslář
-iště 
 
 
 

Stavba: -išt(ě), kde (ě) reprezenuje soubor koncovek vzoru moře.


Připojuje se k substantivům, adjektivům a slovesům. Slovní druh fundujícího slova však není možné určit vždy jednoznačně (závodištězávodit/závod). Podobné významy/funkce má etymologicky příbuzný sufix ► -isko.


Jména odvozená I. ze substantiv pojmenovávají: (1) místo, kde se něco nachází, a to (a) místo, kde se nachází nějaká surovina, materiál, typ půdy (bahniště, kaliště, rašeliniště, rumiště), (b) místo, kde se nachází nějaký objekt nebo více objektů téhož druhu (ohniště, orchestřiště, schodiště, provaziště), (c) místo, kde rostou / pěstují se nějaké rostliny (brambořiště, jahodiště, jeteliště), (d) místo, kde žijí nějací živočichové (mraveniště, termitiště). Ke jménům osob se sufix -iště zpravidla nepřipíná, výjimkou jsou jen kněžiště (část kostela při hlavním oltáři určená pro kněze) a božiště (místo k uctívání boha nebo bohů). Deriváty odvozené od dějových substantiv pojmenovávají (2) místo vyhrazené pro nějakou činnost (kolbiště, obřadiště, odbytiště, pastviště, výletiště).


Pokud má základové substantivum již samo o sobě místní význam, má sufix funkci spíše kategorizační, tj. jednoznačně zařazuje derivát ke jménům míst: (přístav přístaviště; trdlo trdliště; močál močáliště, brod brodiště), někdy však mohou být významy jmen se sufixem a bez sufixu specializované, např. východ (z budovy) → východiště (cest); slatinaslatiniště mají společný význam ,bažinaté místo‘, vedle toho však slatina označuje též ,druh zeminy‘ a slatiniště pak ložisko takové zeminy.


Nepočetnou skupinu tvoří slova odvozená od substantiv, která pojmenovávají (3) části (držadla) nástrojů: kosiště (násada na ← kosu)‚ bičiště (držadlo ← biče), lučiště (oblouk ← luku), hrabiště (násada ← hrábí), střeliště (dřevěná část šípu). Sufix -iště se zřetelně vyčleňuje i v etymologicky nejasném archaismu ratiště (rukojeť kopí). V této funkci se sufix již nevyužívá.


V mnoha případech se deriváty, ač je jejich význam motivován primárně substantivy, formálně opírají II. o adjektiva se sufixem -ový: pískoviště (← pískový), borůvkoviště (← borůvkový) a pojmenovávají (4) místo, kde se něco nachází nebo místo v okolí nějakého objektu. Důvodem adjektivní fundace bývá snaha vyhnout se jinak pravidelným hláskovým alternacím, především ch/šk/č (srov. např. jahod-iště, ale hrach-ov-iště, nikoli *hrašiště), podobně též brankoviště, mechoviště, mrchoviště, pískoviště, řepkoviště, vlajkoviště. K fundaci adjektivem na -ový však dochází analogicky také u některých substantivních kmenů zakončených na jinou hlásku než k, ch, často jednoslabičných, např. cíloviště, chatoviště, dýmoviště, firnoviště, rýžoviště, vřesoviště. V případech, kdy je významová motivace adjektivem nepravděpodobná, lze uvažovat též o vyčlenění rozšířené sufixální varianty -oviště, připínající se k substantivnímu základu (hrachoviště může být pole oseté hrachem nebo také hrachové pole, ale brankoviště je prostor před brankou, nikoli brankový prostor). V některých případech se užívají (s různými frekvenčními poměry) obě varianty, např. močáliště i močáloviště, rumiště i rumoviště, šrotiště i šrotoviště.


Jména odvozená sufixem -iště III. od sloves pojmenovávají (5) místo, kde probíhá nějaký děj. Sufix se připojuje zpravidla (a) k slovesnému základu bez kmenotvorné přípony, v některých případech s možnou sekundární motivací dějovým jménem (bludiště, bydliště, cvičiště, hlediště, hnízdiště, kluziště, nástupiště, působiště, rodiště, sídliště, tábořiště, závodiště), u sloves s infinitivním kmenem na -ova- se sufix připíná zpravidla k infinitivnímu kmeni redukovanému o koncovou samohlásku (parkoviště, pracoviště, sportoviště). Jména jako staveniště, spáleniště, topeniště, pařeniště, zbořeniště jsou fundována (b) pasivními participii sloves (event. dějovými substantivy na -ní nebo slovesnými adjektivy na -ný). Deriváty brouzdaliště, koupaliště, propadliště, učiliště se formálně opírají o (c) tvar minulého participia, ačkoli sémanticky tímto tvarem motivovány nejsou (koupaliště je místo, kde se někdo koupe, nikoli kde se někdo koupal, atd.).


Významově specifické je jméno těžiště, pojímané jako (6) bod a chápané často i metaforicky: těžiště – bod, ve kterém působí váha tělesa (Ani na okamžik se nevychýlil svým těžištěm z hřbetu běžícího koně), nebo nejdůležitější, hlavní část něčeho (Své literární těžiště našel v románové tvorbě).


Sufix -iště se významně uplatňuje při tvoření (7) vlastních místních a pomístních jmen (Hradiště, Konopiště, Týniště, Dvořiště, Sedliště, Jemniště, Plotiště). Většina z nich má zřetelnou slovotvornou strukturu, v níž je patrný jak odvozovací sufix, tak základové jméno. V řadě případů mají tato jména základ v odpovídajících (dnes již často jinak neuzuálních, zastaralých) apelativech: např. místní proprium Konopiště má původ ve stč. konopišče, s významem ,pozemek, na němž se pěstuje konopí‘, místní název Sedliště je odvozen ze stč. slova sedlo s významem ,osada, sídlo‘, apelativem sedlišče/sedliště se označoval ,selský statek, grunt, sídlo hospodářství‘. Podobně jsou vedle toponym Hradiště, Dvořiště, Řepiště, Potočiště ve staročeských textech doloženy apelativní protějšky hradišče/hradiště – menší hrad nebo místo, kde stával hrad, dvořiščě/dvořiště – místo, kde stojí nebo stával dvůr; řěpišče/řepiště – řepné pole, potočišče/potočiště – bahnitý pozemek u potoka ap. Místní jméno Lažiště je odvozeno od substantiva laz, tj. ,paseka na stráni nebo na horském svahu‘.


Při odvozování sufixem -iště dochází k některým hláskovým změnám. Pravidelně alternují hlásky d/ď (hrad → hradiště), t/ť (šrot → šrotiště), n/ň (kořen → kořeniště), k/č (řeka → řečiště); r/ř (orchestr → orchestřiště); h/ž (trh → tržiště). Nedůsledně dochází k alternacím kmenových samohlásek, především ke krácení (klouzat → kluziště, létat → letiště), při tvoření od sloves také k (opět nedůslednému, nepravidelnému) dloužení vokálů v prefixu (nastupovat → nástupiště; vystavovat → výstaviště, procházet → průchodiště, ale vykládat → výkladiště vykladiště, propadnout → propadliště).


SYN2010

Dotaz [(lemma=.*iště) & (tag=N.*] dává 189 lemmat, z toho relevantních 182 lemmat. Z frekvenčních pásem: 16 s frekvencí nad 1.000, 41 s frekvencí 100–1.000, 16 s frekvencí 1.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: hřiště (↖5) 9.407, letiště (↖5) 7.383, schodiště (↖1) 4.917, parkoviště (↖5) 4.132, pracoviště (↖5) 3.771, stanoviště (↖5) 3.461, sídliště (↖5) 2.870, jeviště (↖5) 2.793, Hradiště (↖7) 2.034, koupaliště (↖5) 1.852, bydliště (↖5) 1.774, útočiště (↖5) 1.406, hlediště (↖5) 1.362, výstaviště (↖5) 1.314, tržiště (↖2) 1.063, skladiště (↖5) 1.003, bojiště (↖5) 901, učiliště (↖5) 756, sportoviště (↖5) 749, naleziště (↖5) 731.

Z dalších: těžiště (↖6) 597, vřesoviště (↖4) 377, bičiště (↖3) 4.


Strniště etymologicky souvisí se jmény stéblo a trn, synchronně je však již neprůhledné. Podobně zastřená je slovotvorná stavba jména tratoliště, kde se zřetelně vyčleňuje právě jen sufix -iště.

JB

Heslo 395/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017