O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 193/1091
Heslář
-ek 
 
 
 

Stavba: -(e)k(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru hrad nebo pán; (e) se ve tvarech s jinou než nulovou koncovkou vypouští. Sufix se připíná k substantivům, adjektivům, slovesům, okrajově též k příslovcím a číslovkám.


I. Od substantiv se tvoří (1) deminutiva prvního stupně: stolek, stromek, domek, klíček, balónek, kabátek. Jde o nejproduktivnější deminutivní sufix v systému deminutivních maskulin. Sufix se připíná ke kmeni základového substantiva. Někdy zůstává hlásková stavba základu beze změny: díldílek, drátdrátek, mlýn mlýnek, polštář polštářek; často je však odvození provázeno obvyklými a systémově pravidelnými hláskovými alternacemi: (a) dochází ke změně konsonantu na konci odvozovacího základu: k > č krtekkrteček; h > ž bůhbůžek; ch > š hráchhrášek; c > č tanec → taneček; (b) dochází k vokalickým změnám uvnitř základu, a to k dloužení: dardárek; hřib hříbek, i ke změnám kvalitativním: hřebenhřebínek, krok → krůček, dům → domek, dub → doubek. Deminutivní charakter mají i četná vlastní jména (příjmení) osob: Havránek, Horníček, Němeček, Paleček, Sedláček, Vlček. Řada formálních deminutiv utvořených sufixem -ek má lexikalizovaný, specifikační význam, deriváty pojmenovávají relativně samostatnou skutečnost, tj. deminutivní příznak je u nich potlačen: popílek, večírek, chlebíček, živůtek, bůček, hřebíček, štítek.


Zdvojením sufixu s deminutivní funkcí, tj. připojením sufixu -ek k deminutivu prvního stupně se tvoří (2) deminutiva druhého stupně: důmdomekdomeček, podobně dáreček, džbáneček, chlíveček, kouteček, krámeček, kvíteček, lísteček, stromeček, vzoreček. Sufix -ek lze kombinovat stejným způsobem i s konkurenčním primárním deminutivním sufixem ► -ík: leslesíklesíček, podobně andělíček, červíček, dortíček, keříček, oslíček, psíček, studentíček, větříček. Ne vždy je ale tato kombinační posloupnost zachována: kuskous-ekkous-íč-ek, často deminutivum s primárním sufixem v úzu chybí nebo se užívá jen omezeně. Proto se takové deriváty chápou zpravidla jako utvořené přímo ze základu nedeminutivního substantiva složenými sekundárními sufixy -eček nebo -íček, které pak v omezené míře slouží i jako prostředek k tvoření deminutiv prvního stupně: byteček, bratříček, ohníček. Okrajově se při tvorbě deminutiv prvního i druhého stupně užívá také dalších složených sufixů: ► -áček (synáček), -ánek (pejsánek), -ínek (tatínek).

 

Sufixem -ek se dále tvoří (3) mužská křestní jména, resp. jejich domácké podoby, a to připojením sufixu k základu jedné části složeného jména: MiroslavMirek; JaromírJarek/Mirek; JaroslavSlávek, nebo k mechanické zkrácenině: VincencVincek; IgnácNácek (užíváno též jako apelativum ve významu ‚hlupák‘; pojmenování využito se změněnou motivací a s pejorativním příznakem pro stoupence nacismu: nacista → nácek).


Od substantiv se dále tvoří (4) názvy nositelů substančního vztahu, a to (a) názvy objektů: ledek (← led, podle podoby povrchu); párek (← pár; uzenky spojené po dvou), (b) názvy zvířat: norek (← nora) a (c) názvy osob: sládek (← slad), smíšek (,kdo se často směje‘ ← smích). U jména vtipálek je sufix připojen k substantivnímu základu rozšířenému analogicky k deverbativním názvům osob typu vzdychálek; srov. zde bod (14).


II. Od adjektiv se tvoří: (5) názvy nositelů vlastnosti, a to: (a) názvy osob (s životnými koncovkami vzoru ‚pán‘): mládek, stárek, zrzek, skrček; (b) názvy věcí a názvy abstraktní (s neživotnými koncovkami vzoru ‚hrad‘): bílek, žloutek, celek, svátek, mastek, klouzek (jako název houby i s tvary životnými).


Od slovesných adjektiv na -ný nebo pasivních participií sloves se sufixem -ek tvoří (6) expresivní názvy osob typu otesánek. K adjektivům se primárně vztahují deriváty uplakánek (← uplakaný), usmrkánek, ušmudlánek, ufňukánek, pokakánek, participii jsou primárně fundována jména otesánek (← otesán), otloukánek, mazánek (‚o koho se přehnaně pečuje‘). Deminutivní příznak těchto derivátů je dán (alespoň potenciální) existencí paralelně utvářených nezdrobnělých jmen na -ec (otrhanec, usmrkanec) a koncovým řetězcem, který je homonymní se složeným deminutivním sufixem -ánek (nos – nosánek). Od slovesného adjektiva je utvořeno neživotné jméno (7) škubánek, užívané zpravidla v plurálové formě škubánky (‚pokrm z brambor vykrajovaný/škubaný lžicí‘).


Sufix se dále připíná k základům adjektiv; deriváty označují (8) relativní umístění v prostoru a v čase. Od (a) adjektiv s významem prostorovým jsou odvozena jména předek (← přední), tj. ,přední část něčeho‘, podobně zadek (‚zadní část něčeho‘; mj. ‚zadní část těla, zadnice‘), vršek (např. stromu, hlavy), svršek (např. obuvi; v pl. tvarech
svršky také jako ,svrchní oděv‘), spodek (např. vozu, pyžama; v pl. tvaru spodky jako pomnožné jméno ve významu ‚pánské spodní kalhoty‘; spodeksvršek také jako ,hrací karty s označením barvy při spodním nebo svrchním okraji‘), prostředek (např. místnosti, ulice); vnějšek, vnitřek (např. domu), zevnějšek, protějšek. Od (b) adjektiv s významem časovým jsou utvořena jména včerejšek (← včerejší), dřívějšek (← dřívější), nynějšek (← nynější); názvy dnešek, zítřek, letošek lze vztáhnout jak k adjektivům (← dnešní, ← zítřejší, ← letošní), tak přímo k příslušným adverbiím (← dnes, ← zítra, ← letos).


Okrajově se sufix -ek připíná III. k základům adverbiálním (či adverbializovaným výrazům předložkovým). Tak jsou utvořeny (9) názvy objektů a míst s deklinačními koncovkami neživotnými: spolek (← spolu), venek (← ven) a (10) názvy příslušníků rodu s deklinačními koncovkami životnými: předek (← před) a potomek (← potom). Jméno potomek lze alternativně vyložit též jako odvozené z předložkového spojení (← po tom) cirkumfixací. Při ní se sufix -ek také významně uplatňuje: ► ná- -ek: náhubek, náprstek; ► pod- -ek: podpatek; ► zá- -ek: zátylek; pa- -ek: pahorek; po- -ek: pozemeek; do- -ek: dovětek; bez- -ek: bezzemek.

 

IV. Od sloves se hojně tvoří: (11) názvy dějů/stavů (zármutek, úpadek, odpočinek) a výsledků děje (útržek, zlomek, výlisek). Sufix se připojuje k základům sloves nedokonavých (drobek, pořádek) i dokonavých (rozsudek, úlovek), častěji prefigovaných (prefix se při odvození zpravidla dlouží: vyrobitvýrobek, ulovitúlovek, načrtnout → náčrtek, zatímco kořenná samohláska se naopak často zkracuje: políbitpolibek, zarmoutitzármutek, podvázat → podvazek. Sufix -ek se připíná zejména (a) ke slovesným slovotvorným základům bez kmenotvorné přípony: doplatek (← doplat-it), drobek, následek, násobek, odpočinek, padělek, polibek, pořádek, posudek, prohřešek, přívěšek/přívěsek, rozsudek, snímek, svazek, škvarek, úlovek, úpadek, úplatek, ústupek, úsudek, výklenek, výlisek, výrobek, výsledek, výstřelek, zámotek, zármutek, zlomek, v daleko menší míře pak (b) k základům participiálním, tj. k minulému kmeni rozšířenému o -t- nebo -n-: počátek (← počat), odlitek, prožitek, přípitek, užitek, výdobytek, výňatek, zážitek, spánek, dýchánek, sedánek. V případě, že se příslušná pasivní participia v současném jazyce neužívají (formální opora v těchto tvarech je etymologická nebo jen analogická – např. dodatek, poznatek), lze ze synchronního hlediska alternativně vyčlenit též sufixální varianty -tek-nek. Původní význam derivátů dobytek, nábytek (‚co bylo nabyto/dobyto; jmění, majetek‘) se během vývoje jazyka zúžil/specifikoval. Jména zakončená na -vek jako návdavek, přídavek, příspěvek, požadavek, úryvek, záševek se významově pojí spíše se slovesy dokonavými (příspěvek ‚čím se přispělo‘), formálně se však opírají o imperfektiva (příspěvekpřispívat); k odvozování patří kvalitativní vokalické změny (požadovatpožadavek). Alternativně lze uvažovat o fundaci přechodníkovými tvary perfektiv (požádav). Výčnělek se formálně opírá o minulé participium (vyčněl) nebo slovesné adjektivum (vyčnělý). Přechodníkovým tvarem slovesa mít je fundováno substantivum majetek.

 

Od sloves se dále tvoří (12) názvy osob: svědek, hejsek (← hejsat, tj. ‚dovádět‘), pohůnek (← pohánět), výrostek, pořízek (13) názvy prostředků činnosti: prostředek (např. mycí, jazykový, uspávací, obranný, dopravní), omastek, brousek, zákusek, přípravek, podvazek (,pásek přidržující punčochu na noze‘ ← podvázat).

 

Tvarem minulého participia jsou fundovány expresivní (14) názvy osob podle charakteristické činnosti: čmuchálek, chlubílek, fňukálek, pisálek, povídálek, snílek, vzdychálek, spěchálek, šetřílek, žvanílek. Některé z těchto derivátů mají v češtině i protějšky bez sufixu -ek, formálně shodné s tvarem minulého participia, utvořené konverzí beze změny formy jen změnou slovního druhu a zařazením ke skloňovacímu vzoru pán (žvanílekžvanil, čmuchálek čmuchal), mohou být tedy alternativně vztaženy k nim jako jejich deminutivní modifikáty a jistý deminutivní příznak je u nich vlivem sufixu -ek a na pozadí jmen bez sufixu také pociťován. Jiné deriváty však takové protějšky nemají (snílek, pisálek, povídálek).


Několik jmen bylo odvozeno V. od číslovek. K (15) derivátům číslovek řadových patří jména prvek (← prvý), desátek (← desátý) a názvy dnů v týdnu čtvrtek (← čtvrtý) a pátek (← pátý). Analogicky k nim byly (16) resufixací jmen pondělíúterý utvořeny substandardní podoby pondělek, úterek.


Tzv. prázdným tvořením je VI. od citoslovce – pozdravu nazdar sufixem -ek utvořena jeho (17) expresivní, výhradně neformální a neoficiální podoba nazdárek.


Sufix -ek se dále podílí na tvorbě VII. kompozit. Jde o (18) determinační kompozita, a to (a) se zadním členem původu slovesného a předním členem adverbiálním nebo substantivním: tichošlápek, moudivláček (← moudí + vláčet) nebo (b) se zadním členem substantivním a předním členem adjektivním (zájmenným nebo číslovkovým): levoboček, holobrádek. Některé případy typu (b) lze ale považovat také za deriváty příslušných adjektivních kompozit: zlatohlávek (← zlatohlavý), bělohlávek, sedmihlásek, všeználek. Kompozita se sufixem -ek se uplatňují také ve funkci osobních vlastních jmen (příjmení): Těsnohlídek, Křivohlávek, Bělohoubek. Podobu kompozita má také místní jméno Frýdek-Místek.


Deriváty se sufixem -ek mohou mít vzhledem k polyfunkčnosti sufixu různé významy dané kontextem: V jednom koutě stál velký psací stůl poházený lejstry a v prostředku stůl s časopisy a novinami. Jeho maminka je teď v pohodlí, obklopená péčí a pravděpodobně dopovaná uklidňujícími prostředky. Sedni si ke mně, povídá, budeme spolu koukat, jak se to tu míchá, od sedmiček přes svršky až po krále a sem tam nějaké to eso. Jindřich posbíral své zmuchlané svršky po předsíni, oblékl se a chtěl odejít. Svršek boty je vyroben z rychleschnoucího syntetického nabuku. I hnědé okenice mi připomínají venkovský původ mých předků. Tužkovou baterkou si svítil na předek auta a našel uzávěr kapoty.


SYN2010

Dotaz [(lemma=".ek") & (tag="N.*")] dává 4.014 lemmat. Ve vzorku s 287 lemmaty bylo 26 % neplatných nálezů, odhadovaný počet platných lemmat v korpusu je tedy 2.970.

Z frekvenčních pásem: 15 lemmat nad 10.000 dokladů, 130 lemmat nad 1.000 dokladů, 498 lemmat po 1 dokladu.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: výsledek (↖11) 34.806, začátek (↖11) 24.592, prostředek (↖8/13) 17.878, počátek (↖11) 14.663, prvek (↖15) 13.196, pořádek (↖11) 13.087, zbytek (↖11) 13.024, kousek (↖1) 12.938, požadavek (↖11) 12.869, důsledek (↖11) 12.206, majetek (↖11) 12.099, snímek (↖11) 11.280, pátek (↖15) 10.740, výrobek (↖11) 10.597, obrázek (↖1) 10.279, celek (↖5) 9.105, poplatek (↖11) 7.947, čtvrtek (↖15) 7.304, následek (↖11) 7.154, příspěvek (↖11) 7.012.

Z dalších: stromeček (↖2) 707, Mirek (↖3) 2.993, párek (↖4) 580, spolek (↖9) 3.836, předek (↖8/10) 3.450, svědek (↖12) 7.001, mazánek (↖6) 64, škubánek (↖7) 34, snílek (↖14) 263, pondělek (↖16) 365, nazdárek (↖17) 101, tichošlápek (↖18) 65.


Pouze etymologicky lze vyložit slovotvornou strukturu názvů jako žaludek, ježek, krtek, paprsek, obojek, lelek, racek, vdolek, špalek, šípek, šašek, a to proto, že buď zaniklo základové slovo (skutek – od skutiti, tj. ‚učinit, spáchat‘), nebo se základ výrazně hláskově měnil, přizpůsoboval a podléhal lidové etymologii (stroužek – pův. strouček jako zdrobnělina k struk, tj. ‚lusk‘; přikloněno k strouhat); někdy je český sufix připojen k základu cizímu (sáček – deminutivum k něm. Sack ‚pytel‘). U řady názvů zvířat je základ původu onomatopoického, ale příslušné základové slovo nebývá už známo: dudek, rehek, cvrček, křeček, čížek. Řada jmen zůstává etymologicky nejasná: např. rejsek se vykládá jako deminutivum k rys, nebo se vztahuje ke slovesu rýt.


Některá jména zakončená na -ek byla převzata z jiného jazyka jako celek: biftek ← angl. beefsteak.


Koncový řetězec -ek mají i substantiva typu vztek (← vztekat se), vzniklá desufixací základových sloves se základem zakončeným na -k/, podobně brek ← brečet, klek ← klečet, výsek ← vysekat.

JB

Heslo 193/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017