O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 183/1091
Heslář
-ec 
 
 
 

Stavba: -(e)c(0), kde (e) je jen ve tvarech s nulovou koncovkou, (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru muž u životných, vzoru stroj u neživotných substantiv.


I. Od substantiv se tvoří názvy osob, které k něčemu příslušejí. Od názvů států se tvoří (1) názvy obyvatel státu; sufixu -ec tu silně konkuruje sufix ► -an. Volba sufixu i výsledná podoba se u jednotlivých názvů utvářely, popř. měnily, v dlouhém dějinném procesu a mají řadu nepravidelností. Z názvů obyvatel evropských zemí mají sufix -ec ať jako výsledek sufixace nebo resufixace tyto názvy: Albánec, Černohorec, Makedonec, Estonec, Jugoslávec, Litevec, Lichtenštejnec, Nizozemec, Portugalec, Slovinec, Ukrajinec; z názvů mimoevropských zemí např. Argentinec, Arménec, Ázerbájdžánec, Brazilec, Bolívijec, Ekvádorec, Filipínec, Gambijec, Íránec, Izraelec, Japonec, Kolumbijec, Korejec, Libanonec, Nepálec, Nikaragujec, Pákistánec, Panamec, Paraguayec, Somálec, Súdánec, Thajec, Viet­namec, Zambijec. Při odvozování dochází k obecným i speciálním hláskovým změnám a k výměnám sufixů: Albán-ie → Albán-ec nebo Eston-sko Eston-ec (výměna sufixu), Brazílie → Brazil-ec (výměna sufixu a krácení vokálu), Fidži Fidži-j-ec, Libye Liby-j-ec, Korea Kore-j-ec (vkladné -j- po základu, který končí samohláskou).


Zvláštním případem je název Kartaginec, který má z dnešního hlediska sufix -inec, ale řetězec -in- je dědictvím latinské podoby názvu města a státu v nepřímých pádech: Karthāgō, genitiv Karthāgin-is. Některé z názvů obyvatel vzdálenějších zemí mají sufix -ánec (Papua → Papuánec), který však u nich může mít i jiné funkce: srov. Mexikánec × Mexičan.


Od jmen osob se tvoří (2) názvy příslušníků panovnického rodu (Jagellonec, Romanovec) a (3) názvy příslušníků školy, směru, hnutí, etnika/rasy (Árijec/árijec)

apod., kde byl mnohdy adaptován latinský sufix -eus do podoby -ejec: pythagorejec, epikurejec, manichejec. Ve skupinách (2–3) se užívá i sufix ► -ovec.


Od apelativ se tvoří (4) názvy nositelů sociální role, jde však jen o několik jednotlivých a nesourodých názvů: cizina cizinec; dále: chlapec, maratónec; zejména chlapec, cizinec mají vysoké frekvence. Přechýlené je vdovec ← vdova.


Snad původně zdrobňováním, z dnešního hlediska spíš specializací významu vznikly desítky (5) slov modifikovaných (srov. tuto funkci také u sufixů ► -ice ž., ► -ce s.), z nichž část (5a) má specializovaný význam (vlasec, dílec, pražec, stolec) a z těch se pak řada používá především v abstraktním/abstraktnějším významu (obrazec, rámec, řetězec, sloupec, vzorec). Modifikovaných označení se využívalo i v přírodovědném názvosloví (červec, jelenec, vápenec, hadec; část těla nosec); ojediněle bylo využito k pojmenování jednoho z měsíců roku (červen červenec). Jindy však substantiva se sufixem -ec (5b) označují v podstatě tentýž či mírně modifikovaný obsah denotátu, jejž označuje substantivum základové: dvorec, hranolec, jehlanec, kabátec, kahanec, praporec, provazec, pupenec, řemenec, trámec, zvonec. Sem patří i příležitostné obměny z různých pohnutek jako sýrec. Hranice 5a × 5b není ostrá: např. v notopisu je výraz trámec terminologizovaný, v heraldice jde o zobrazení podobné trámu a myslitelné je i užití ještě bližší významům slov trám/trámek.


Modifikovaná slova se uplatnila i jako (6) místní jména (Hradec, Kostelec, Klášterec, Chlumec) a příjmení (Adamec, Filipec, Jakubec, Holubec).


Substandardní a expresivní jsou (7) zkráceniny: gramofon gramec; pingpong pinec (vedle pinčes), (8) výrazy s vyměněným sufixem a změněným rodem: trojka → trojec; žába ,děvče‘ → žabec.


II. Od adjektiv se tvoří (9) názvy osob jako nositelů vlastnosti. Mezi odvozeninami od primárních adjektiv najdeme slova od běžných a stylově neutrálních (lakomec, slepec, stařec, surovec, světec) přes slova stylově příznaková a méně frekventovaná (bohatec, hlupec, hrubec, chromec, churavec, liknavec, mudřec, ošklivec, podlec, špinavec, tupec, zrzavec) až po nadávky (blbec, pitomec, tupec). Běžné je i tvoření od desubstantiv: sval svalnatý svalnatec, podobně nosatec, vlasatec, ojedinělé je odvození od adjektiva utvořeného z číslovky: jediný jedinec nebo od vcelku srozumitelného, ale formálně stěží analyzovatelného zájmenného základu (sobec: srov. sobě). Některé názvy nositelů vlastností fungují i jako příjmení (Malec, Hrubec), jeden z nich byl využit k názvu etnika (němý Němec) a ten se pak stal také častým příjmením.


Stále je živé odvozování od adjektiv vzniklých ze sloves: přemýšlet přemýšlivý přemýšlivec, pomatený pomatenec, dále snaživec, závistivec, zuřivec, žárlivec; zaslepenec; zbloudilec.


Hojným východiskem jsou zejména adjektiva od slovesných příčestí, zvlášť od trpného; takto se často tvoří (10) názvy osob podle profese nebo jiné sociální role: zaměstnaný zaměstnanec (podobně poslanec, trestanec, zmocněnec), zajatý zajatec; v nečetných případech je východiskem příčestí činné (znalý znalec). Dosud málo odvozených substantiv vzniklo od přejatých adjektiv zakončených na -ivní: investigativní investigativec, kreativní kreativec, kdy je adjektivní zakončení -ní (k významu srov. ► -iv-) vyměněno za -ec.


Mezi názvy nositelů vlastnosti se řadí také (11) zoologické a botanické názvy různé obecnosti: dravý dravec, pestrý pestřec, štětinatý štětinatec. Názvy vyšších taxonů (strunatci) se užívají zpravidla či výlučně v plurálu a výchozí adjektivum (strunatý) nemusí být v úzu. Z oblasti přírodních věd jsou i (12) matematické termíny dělenec, sčítanec. Na základě adjektiv od sloves byly podle způsobu přípravy vytvořeny (13) názvy pokrmů: mazanec, trhanec; na ně navazují další názvy se sufixem -anec.


III. Od sloves jsou utvořeny (14) názvy osob podle jejich činnosti. Nově se už netvoří, ale některé z nich jsou dosud frekventované: běžec, herec, honec, chodec, jezdec, kupec, letec, lezec, lovec, pěvec, plavec, rytec, střelec, vědec, věštec. Jako historismus nebo archais­mus se může objevit hudec (← stč. hústi, hude), mlatec (← mlátit); žnecžít/žnout nebo nepravidelně tvořené pištec. Některá z těchto starých slov fungují i jako příjmení: Hudec, Střelec, s neprůhledným utvářením základu Švec. Sufix -ec se může podílet i na stavbě složených názvů osob podle jejich činnosti: činit zlo zločinec; podobně stříbrotepec, kovolijec. Speciálním případem nepravidelného tvoření od slovesa je název savec (← sát), s oporou ve tvarech obsahujících předkoncovkové -v- (savý, nasávat).


Kromě názvů osob má ve slovesech původ také několik jednotlivých (15) názvů objektů podle jejich funkce, resp. jejich funkčních částí: bodec, podstavec; již neprůhledné je poklopec, věnec. S oporou v trpném příčestí byly vytvořeny (16) (expresivní) názvy výsledků děje škrábanec, štípanec, kousanec (vedle kusanec); navazují další názvy se sufixem -anec.


IV. Slovotvornými solitéry jsou (17) název horniny vápenec (← vápno) a (18) název objektu dřevec (← dřevo),85 oba tvořené od substantiv.


Řetězec -ec je součástí složených sufixů. Kromě už uvedených jsou to ► -inec, -enec, -atec.


SYN2010

Dotaz [(lemma=".*ec" & (tag="N.*")] dává 1.807 lemmat, z toho je 869 lemmat s průhlednou motivací. Z nich je 41 nad 1.000 dokladů, 138 nad 100 dokladů, 296 nad 10 dokladů, 116 po jednom dokladu.

Zastoupení významů/funkcí ve vzorku 280 lemmat: 18 % (10), 8 % (1)(9), 5 % (5)(14), 3 % (6), 1,8 % (15)(16), 1,4 % (4), 0,7 % (11), 0,3 % (2)(17).

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: zaměstnanec (↖10) 19.051, rámec (↖5) 18.688, chlapec (↖4) 14.658, červenec (↖5) 9.772, poslanec (↖10) 9.516, herec (↖14) 8.942, umělec (↖10) 6.944, vědec (↖14) 6.852, Hradec (↖6) 6.583, jedinec (↖9) 6.206, cizinec (↖4) 5.879, jezdec (↖14) 5.015, řetězec (5) 3.431, jednotlivec (↖9) 3.397, příznivec (↖9) 3.373, střelec (↖14) 3.162, milenec (↖9) 2.855, spojenec (↖10) 2.664, stařec (↖9) 2.641, znalec (↖10) 2.613.

Z dalších: odstavec (↖15) 1.564, Japonec (↖1) 1.137, vápenec (↖17) 610, škrábanec (↖16) 321, Přemyslovec (↖2) 216, dřevec (↖18) 23,86 strunatec (↖11) 20, sčítanec (↖12) 18, p/Pythagorejec (↖3) 10, gramec (↖7) 6, trojec (↖8) 1.


Řetězcem -ec končí i substantiva, v nichž nejde o sufix (obec, pec, klec, ranec ...), stejně jako substantiva, u nichž upadl v zapomnění jejich základ (otec, kanec), případně významový poměr mezi základovým a odvozeným slovem (borec, konec).

FŠ, JŠ

85     Náležité označení zbraně při rytířských kláních zachovává rod: dřevo → dřevce jako stádo → stádce. Tato podoba lemmatu je však v korpusu menšinová: vede podoba dřevec, zejména díky překladové beletrii (podával Torovi nový dřevec), poezii neučených básníků (Poslední Kichotův dřevec) a tvarům, o nichž nelze mezi oběma podobami s jistotou rozhodnout (se založeným dřevcem v Encyklopedii kachlů). K lemmatu jsou přiřazeny i výskyty jména obce Dřevec u Kožlan na Plzeňsku. (pozn. JŠ)

86     Z těchto 23 tvarů jsou 3 propria (Střelby v Dřevci, Myslivecké sdružení Dřevec), u 8 dalších tvarů nelze poznat, nejsou-li míněny jako tvar lemmatu dřevce (11 výskytů), které korpus má i v kontextech zcela analogických jako maskulinní lemma, např. prasklé dřevce. (pozn. JŠ)

Heslo 183/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017