O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 10/1091
Heslář
-ačka 
 
 
 

Stavba: -ač()k(a), kde () reprezentuje vkladné e (zabíjaček), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru růže. Odvozovací základy jsou české i přejaté, jednoduché.


I. Od substantiv je odvozena nesourodá skupina (1) názvů nositelů příznaku (substančního nebo substančně pojatého): myslivecké označení kachny divoké, dříve přilétající v březnu – březňačka, lidové označení polévka prdelačka (ačkoli ostatní jednoslovné názvy polévek jsou odvozovány z adjektiv; v tomto případě adekvátní přídavné jméno není doloženo, způsob tvoření je tedy spíše analogický). Substantivní původ by mohlo mít i slovo kalkulačka, pokud by mělo původ v přejímce kalkulátor a adaptační záměně celého složeného sufixu, jež by slovo formálně přiblížila výrazům typu počítačka. Srov. též bod III. (4) tohoto hesla. Původ v podstatném jméně má nejspíš i vlastní jméno hudebního seskupení Veselačka, formace z oblasti ← Veselí nad Lužnicí / Veselsko, srov. tamtéž). Ojediněle se vyskytuje příjmení Havlačka Havel. Okazionalismem je výraz táboračka ve významu tábornice.


II. Od adjektiv se tvoří některé univerbizované (2) názvy polévek: zelňačka, bramboračka, cibulačka. Rovněž zjednoslovněné jsou (3) názvy horních a dolních končetin: pravačka, levačka. Výrazně obecněčeský ráz má slovo polňačka polní cesta. K adjektivnímu základu slova ventilačka ukazuje příznak neoficiálnosti, mající opět nejspíš příčinu v univerbizaci. Dnes se tímto slovem nejčastěji označuje sklopná část okna, víceslovné pojmenování však není doloženo. Označovala se jím však také šachta, trubka nebo jakákoli ventilační mříž(ka) tohoto účelu, dnes hlavně ve dveřích; může tedy jít o sémantický posun, zmnožení významu; byl by tak snáze vysvětlitelný i ženský rod; srov. část III. (4) tohoto hesla. Pomístní pomnožné jméno Dvoračky je nejspíš opět resufixací odvozeno z adjektiva ← dvorský.


III. Slovesný původ mají významově nesourodé (4) názvy nositelů dějového příznaku: zabijačka/zabíjačka zabíjet, visačka viset (pokud není odvozeno od adjektiva visací sufixem ► -ka), říznačkaříznout (druhové jméno trávy srha říznačka). Oporu ve slovesné motivaci může mít i převažující současný význam slova ventilačka ventilovat. Fundační i motivační základ ve slovesu může mít i označení kalkulačka kalkulovat, i kvůli analogii s obdobným počítačka, srov. bod I. (1) tohoto hesla. Slovesný základ má nejspíš i regionální obecné jméno veselačka ve významu slavnost ← veselit se, srov. bod I. (4) výše. Vícevýznamové slovo stojačka, ať už s plným paradigmatem nebo v ustálené vazbě na stojačku, má pravděpodobně základ přímo v některém slovesném tvaru (prézentním kmeni nebo přechodníku), ale v předložkové vazbě není vyloučena ani resufixace maskulina (na stojáka).


IV. Původ ve (5) slovech mechanicky krácených nebo zkratkách má výraz trafačka trafostanice. Projevem tzv. prázdné sufixace je obdobný, ve výsledku interjekční přitakací výraz jasňačka/jasnačka jasně, napodobující substantivní formu. Sporné je hodnocení výrazu kačka ve významu koruna a kompozit s touto složkou. Mohou mít oporu ve fonetizované výslovnosti prvorepublikové zkratky [káčé], popř. v redukovaném základu Kčs [káčées] (pak by jeho původ odkazoval k sufixu ► -ka), ale právě tak ve fonetizované druhorepublikové zkratce [ká] (Už jsem se nechala vyfotit, teda 70 ká za 4 fotky […], ► -čka, nebo v psané formě zkratky K, pak by šlo právě o sufix -ačka.


SYN2010

Dotaz [(lemma=".*ačka") & (tag="N.*")] dává 615 lemmat. Ve vzorku s 283 lemmaty bylo 92,9 % neplatných nálezů, celkový odhadnutý počet platných lemmat v korpusu je tedy 44.

1 lemma má nad 100 dokladů, 4 lemmata po 1 dokladu.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: kalkulačka (↖1/4) 281, levačka (↖3) 196, visačka (↖4) 157, pravačka (↖3) 157, kačka (↖5) 64, zabíjačka (↖4) 55, zelňačka (↖2) 46, bramboračka (↖2) 45, cibulačka (↖2) 19, ventilačka (↖3) 15, prdelačka (↖1) 9, jasnačka/jasňačka (↖5) 12, padesátikačka (↖5) 4, říznačka (↖4) 2, Veselačka (↖1) 1, táboračka (↖1) 1, polňačka (↖1) 1, Havlačka (↖1) 1.


Řetězec -ačka se objevuje v odvozeninách ze sloves, které mají -á/a- v neredukovaném slovesném základu, popř. v základu adjektivním (typ pračkaprát, ► -čka, stíhačka stíhat/stíhací ► -čka / ► -ka). Podobně jej lze hodnotit ve slovech typu hlavačka/Hlavačka (ryba ze skupiny hlaváčovitých, kde převažují hlaváčihlavatí, totéž u příjmení), popř. vlasačka – strom s tenkými převislými větvemi, nejspíše ← vlasatý, a v názvech typu zasedačka zasedací (místnost). Zcela náhodně je ve slovech přechýlených typu prodavačka prodavač, ► -ka.

MV

Heslo 10/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017