O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 351/1091
Heslář
-ík/-ník 
 
 
 

Stavba: -ík(0)/-ník(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru pán nebo hrad.


Sufix se dnes připojuje k základům podstatných jmen, přídavných jmen, číslovek a sloves, přičemž ovšem není ze synchronního pohledu vždy možné výchozí základ jednoznačně určit: pomocný [muž] → pomocník nebo pomocipomocník (tj. ‚kdo pomůže / pomáhá‘) nebo pomocpomocník (tj. ‚kdo představuje pomoc‘). Tato slovotvorná neprůhlednost a významová vágnost jsou znakem strukturní funkce afixu, což je podporováno i faktem, že sufix -(n)ík je jeden z nejfrekventovanějších afixů v češtině.


I. Svůj původ má tento sufix ve variantě -ík. Výlučně v této podobě se ovšem zachoval pouze ve dvou funkcích. Především – při tvoření od substantiv – se jedná o (1) sufix zdrobňující: vůzvozík, prstprstík, kufrkufřík. Některé z takových odvozenin ovšem již význam zdrobnělin více či méně pozbyly: chlapík, králík, uhlík. U jiných jde spíše o význam zálibnosti: čajík, webík. Zdrobňující funkce tohoto sufixu je doložitelná i u vlastních jmen osobních, a sice křestních: PavelPavlík, PetrPetřík, OtaOtík. Jiná je situace u příjmení, kde se stává příjmením až zdrobnělé substantivum: mužmužíkMužík, Karel (křestní jméno) → Karlík (křestní jméno zdrobnělé) → Karlík (příjmení), popř. dochází ke zdrobnění a vytvoření příjmení paralelně: Karel (křestní jméno) → Karlík (příjmení). Sufix -ík je ovšem také využíván pro (2) integraci přejatých substantiv do deklinačního systému češtiny: taxitaxík, pikolopikolík, ponyponík. Přitom může jít i o součást mechanického krácení: profesionálprofík, popř. o komplexnější procesy, např. kombinaci přejímání a slovotvorby: aparátčík z ruského apparatčik (srov. ► -čík).


II. Varianta -ík připojovaná k základům přídavných jmen dodává odvozeným slovům význam (3) nositele vlastnosti označené základovým adjektivem: mladýmladík, starýstařík, vranývraník. Takové případy mohou být interpretovány i jako výsledky univerbizace: mladý [muž] → mladík, starý [muž] → stařík, vraný [kůň] → vraník. Toto odvozování se rozšířilo od adjektiv primárních i k adjektivům odvozeným: hříšnýhříšník, noční nočník, zvrhlýzvrhlík. Protože mohou být takové deriváty chápány také jako odvozené přímo od základů poslouživších odvození příslušného adjektiva (hříchhříšník, nocnočník, zvrhl sezvrhlík), vznikl prostor k reinterpretaci slovotvorné struktury, jež vedla k dalšímu odvozování, a sice již pomocí varianty -ník a bez opory v příslušných adjektivech. Tento proces reinterpretace byl podpořen i skutečností, že některá motivující adjektiva již zanikla, popř. byla nahrazena jinými: *dělný (tj. dělající/pracující) [člověk] → dělník, *milovný (tj. milující) [člověk] → milovník, čímž se upevnila interpretace bez adjektiva jako slova motivujícího: dělatdělník, milovatmilovník.


III. Mezi deriváty umožňujícími interpretaci pomocí odvození od základů podstatných jmen zaujímají první místo (4) označení osob (popř. zvířat) zabývajících se činností související s předmětem (v nejširším slova smyslu) označeným základovým substantivem: papírpapírník, mravenecmravenečník, bubenbubeník.139 Mnohá z těchto substantiv připouštějí stále ještě dvojí interpretaci: leslesník (tj. ‚kdo spravuje les‘) vs. lesní [zaměstnanec] → lesník, peklopekelník (tj. ‚kdo žije v pekle‘) vs. pekelný [tvor] → pekelník, právoprávník (tj. ‚kdo se zabývá právem‘) vs. právní [odborník] → právník. Úzce spjata s touto skupinou jsou i (5) označení osob patřících k tomu, co označuje základové substantivum: koalicekoaličník, barákbaráčník, kriminál → kriminálník. Další skupinu představují výrazy zoologické a botanické terminologie nesoucí význam (6) podobný nebo jinak související s tím, co označuje základové substantivum: máslomáselník, hranostaj → hranostajník, brambor(a)brambořík. Mnohá z těchto pojmenování mohou být ovšem interpretována jako odvozená od jmen přídavných, protože vykazují rozšíření kmene o formant -ov-: palmovník, liliovník, tulipánovník. K posledně jmenovaným patří i skupina názvů stromů a keřů označených podle plodin, které na nich rostou: banánovník, čajovník, fíkovník (srov. ► -ovník). Dále jsou tímto sufixem odvozovány i (7) názvy míst typického výskytu: popelpopelník, trávatrávník, žlučžlučník, slovoslovník. I v této skupině máme doloženo přechodové pásmo k výrazům odvozeným od adjektiv: holub(i)holubník (tj. ‚místo, kde žijí holubi‘) vs. holubí [domek] → holubník, světlosvětlík (tj. ‚místo, kde je světlo‘) vs. světlý [prostor] → světlík. Mezi názvy míst se ovšem objevují i výrazy motivované slovesy: krmník ‚místo, kde se krmí dobytek‘, chodník ‚místo, kde se chodí‘, dojník ‚chlév, kde se dojí‘. Poměrně malou, ale pravidelnou skupinu představují (8) názvy periodik, popř. událostí a jiných skutečností pojmenované podle pro ně charakteristické doby: měsíčník, pondělník, čtvrtletník, večerník. Všechny tyto odvozeniny připouštějí jak interpretaci pomocí motivace v adjektivu, tak i interpretaci pomocí motivace v substantivu: měsíční [časopis] → měsíčník nebo měsíc měsíčník (tj. ‚vycházející každý měsíc‘), pondělní [tisk] → pondělník nebo pondělí pondělník (tj. ‚vycházející každé pondělí‘), čtvrtletní [časopis] → čtvrtletník nebo čtvrtléto čtvrtletník (tj. ‚vycházející každé čtvrtléto, tedy každého čtvrt roku‘), večerní [tisk] → večerník nebo večervečerník. V důsledku ortografického zjednodušení se ve všech výše popsaných funkcích dnes nevyskytuje pouze varianta -ník, nýbrž opět i varianta -ík: kameník, straník,140 vemeník, ceník, týdeník.


IV. Hlavní skupinou mezi slovy odvozenými pomocí sufixu -(n)ík od sloves jsou (9)pojmenování osob, popř. zvířat, zřídka i neživých předmětů podle jejich charakteristi­cké činnosti: řečník, tlumočník, kočovník, zvoník, příslušník, básník, strážník, bojovník .141 Problémem je skutečnost, že velkou část těchto derivátů je možné interpretovat nejen jako odvozené od sloves, nýbrž i jako odvozené od příslušných substantiv: řečnitřečník (tj. ‚kdo řeční‘) vs. řečřečník (tj. ‚kdo přednáší řeč‘), zvonitzvoník (tj. ‚kdo zvoní‘) vs. zvonzvoník (tj. ‚kdo používá zvon‘), básnitbásník (tj. ‚kdo básní‘) vs. báseňbásník (tj. ‚kdo píše básně‘), čímž se stírá tradiční hranice mezi jmény činitelskými a konatelskými. Jiné výrazy této skupiny je zase možné interpretovat zároveň jako odvozené od sloves a od adjektiv: kočovat → kočovník (tj. ‚kdo kočuje‘) vs. kočovný [člověk] → kočovník, příslušet příslušník (tj. ‚kdo něčemu přísluší, tedy náleží‘) vs. příslušný (tedy příslušející) [člověk] → příslušník, bojovatbojovník (tj. ‚kdo bojuje‘) vs. bojovný [člověk] → bojovník. Některé výrazy připouštějí dokonce interpretaci trojí: strážný [muž] → strážník, strážitstrážník (tj. ‚kdo stráží‘), strážstrážník (tj. kdo ‚vykonává stráž‘). Mezi výrazy jednoznačně deverbativní potom patří např.: tlumočittlumočník, vlastnit → vlastník, doutnatdoutník, buditbudík. Tím, že se v této skupině ojediněle vyskytují i pojmenování neživých předmětů, byl vytvořen přechod k (10) názvům prostředků: budík ‚přístroj, který budí‘ vs. ‚přístroj sloužící k buzení‘. Tento význam se potom osamostatnil: cedník, hladík, nárazník. Mezi názvy prostředků se ovšem objevují i výrazy motivované podstatnými jmény: dymník ‚otvor k odvádění dýmu‘, ručník ‚kus látky k utírání rukou‘, deštník ‚stříška z látky k ochraně proti dešti‘. Jak je z uvedených příkladů patrné, je i u výrazů odvozených od sloves stanovení hranice mezi variantami -ík-ník problematické.


V. Mezi výrazy odvozenými od číslovek se vyskytují jednak (11) pojmenování osob podle věku odvozovaná od základů řadových číslovek (čtyřicát(ý) čtyřicátník, pětatřicát(ý)→ pětatřicátník), jednak (12) názvy drobných mincí odvozované od číslovek základních (pětpětník, desetdesetník, dvacetdvacetník, padesátpadesátník).142

 

Několikrát zmíněná vágnost významu sufixu -(n)ík je příčinou následujících skutečností: Sufix -(n)ík je sufixem silně polysémním: krmník ‚krmný vepř‘ vs. ‚místo, kde se krmí‘; máselník ‚houba podobná barvou máslu‘ vs. ‚člověk obchodující s máslem‘. Hranice mezi jednotlivými významy jsou často velmi neostré: cumlík – zdrobnělina výrazu cumel vs. název prostředku odvozený od slovesa cumlat. Vázanost jednotlivých významů na určité slovní druhy jako odvozovací základy není natolik pevná jako u jiných afixů: chodník – název místa odvozený od slovesa místo od substantiva. Ojediněle se objevují další významy: jahelník – pojmenování podle původu a látky, vrtulník – pojmenování podle význačné časti, balík – název výsledku děje, prosík (přijít s prosíkem) –
název děje.


SYN2010

Dotaz [(lemma=".*ík") & (tag="N.*")] dává 2.460 lemmat. Ve vzorku s 287 lemmaty bylo 19,16 % neplatných nálezů, odhadní počet platných lemmat v korpusu je 1.989. Z frekvenčních pásem: 5 lemmat nad 10.000 dokladů, 293 lemmat po 1 dokladu.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: zákazník (↖9/4) 14.688, návštěvník (↖9/4) 13.165, pracovník (↖9/3) 12.940, odborník (↖3) 11.415, ročník (↖8/3) 11.075, účastník (↖9/3) 9.873, deník (↖8/3) 8.943, mladík (↖3) 8.384, útočník (↖9/4/3) 8.096, úředník (↖4/3) 8.028, důstojník (↖3) 6.060, obchodník (↖4/3) 5.444, příslušník (↖3/9) 5.277, básník (↖4/9) 5.268, strážník (↖3/4/9) 5.083, chodník (↖7/10) 4.949, vlastník (↖9) 4.841, právník (↖4/3) 4.693, dělník (↖9/3) 4.573, zákoník (↖7) 4.427.

Z dalších: košík (↖1) 1.324, profík (↖2) 276, lišejník (↖6) 275, šedesátník (↖11) 121, družstevník (↖5) 93, dvacetník (↖12) 42, směrovník (↖10) 9.


Mezi nalezenými, ale zde nezohledňovanými výrazy jsou pouhé řetězce nevykazující hledaný sufix (dík); případy, ve kterých je sufix -(n)ík možné interpretovat jako součást cirkumfixu: ► ná- -(n)ík (námořník), po- -(n)ík (pobočník), ► pod- -(n)ík (podprdelník); kompozita (uhlovodík); výrazy negované (nestraník); výrazy přejaté (aparátčík) a výrazy, jejichž slovotvorný základ je již zatemněný (perník, původně peprníkpepř), většinou vlastní jména (Bursík, Mělník).

PN

139   V české lingvistice bývají tato podstatná jména tradičně označována jako jména konatelská. Přitom se jedná o skupinu velmi různorodou, jednotlivé odvozeniny se od sebe navzájem značně liší, a sice podle druhu činnosti související s předmětem označeným základovým substantivem. Výše zmíněná významová vágnost sufixu -(n)ík ovšem brání detailnějšímu rozčlenění této skupiny.

140   Substantivum straník může být interpretováno i jako jméno činitelské: stranitstraník (viz níže).

141   V české lingvistice bývají tato podstatná jména tradičně označována jako jména činitelská.

142   Výrazy poslední skupiny jsou pravděpodobně odsouzeny k ústupu v důsledku změn v české společnosti, neboť mince takových hodnot již neexistují. Tím se relativizuje i závažnost následující poznámky: Výraz padesátník může být motivován nejen základní číslovkou padesát, nýbrž i řadovou číslovkou padesát(ý), a tím nést význam (11) pojmenování osob podle věku.

Heslo 351/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017