O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 60/1091
Heslář
-ář 
 
 
 

Stavba: -ář(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru muž, stroj, ojediněle píseň.


U malého počtu substantiv délka v sufixu kolísá při různých frekvenčních poměrech: brankář brankař, zmatkař zmatkář, stánkař a s frekvencí o dva řády nižší i stánkář; ► -ař. Kolísá někdy i délka vokálu v poslední slabice slovotvorného základu, např. končí-li na -ík: vede podoba košíkář, košikář má frekvenci o dva řády nižší; opačný poměr vykazují podoby puntíčkář, puntičkář. Nekolísá mj. staré substantivum kramář ← krám.

 

Sufix substantiv -ář má podvojný charakter: je jednak domácím odvozovacím prostředkem, jednak prostředkem adaptačním: (a) za latinské -ārius, -ārium, -erium a jejich románské protějšky -ario, -aire aj.; (b) z malé části za německé -er, jímž mohly být zprostředkovány i některé výrazy latinské (cesty přejímání jednotlivých slov zmapovány nejsou); (c) nověji i za angl. -er. Latinské a románské prefixy měly i podoby -iārius apod., jejíž adaptační podobou je -iář. Odlišit tyto tzv. iotované sufixy je však obtížné: srov. bestiář ← lat. bēsti-a/bēst-ia, čes. besti-e/best-ie.


Domácí životná maskulina tvořená I. od substantiv tvoří nejpočetnější skupinu. Označují (1) osobu, která se něčím zabývá nebo se něčím vyznačuje (koncovky vz. muž). Paleta významových vztahů k základovému slovu je široká, neboli význam sufixu je jen obecný. Navíc mají některé odvozeniny sociální konotace a/nebo sociálně daná omezení denotátu:


novinář připravuje k vydání noviny,

silničář se stará o silnice (jiný význam viz v části II.),

záchranář poskytuje záchranu,

kapsář krade z kapes,

odbojář je činný v odboji,

útěkář se dopouští útěků,

kopečkář překonával střeženou hranici republiky přes kopečky (a byl při tom chycen),

jedničkář dostává jedničky (ti, kteří dostávají známky 2–5, mají označení se sufixem ► -ař),

hlavičkář umí při fotbale dávat hlavičky neboli hrát hlavou,

vozíčkář se pohybuje na invalidním vozíku (ne na vozíčku; srov. níže),

sukničkář se nápadně zajímá o bytosti v sukních (ne v sukničkách),

bolístkář si stěžuje na bolístky,

pohodář je pořád/většinou v pohodě,

rybář chytá ryby, případně je také chová,

mlynář vlastní a provozuje mlýn,

pradlář vyrábí a/nebo prodává prádlo (pradlena však prádlo, a to v širším smyslu, pere),

otrokář vlastní otroky a/nebo s nimi obchoduje,

bublinář exhibičně vytváří bubliny,

kotníkář je sportovec mající zdravotní problémy s kotníkem,

španělštinář studoval/studuje hispanistiku, znalost španělštiny ho živí a zpravidla španělštinu vyučuje,

chalupář vlastní rekreační chalupu (× staré výrazy chalupník, domkář),

batůžkář chodí s batůžkem a v něm si nosí, co si bohatší kupují na místě,

motorkář nejen má motorku a jezdí na ní, ale přísluší také k motorkářské scéně.


Příklady vozíčkář, sukničkář ukazují, že fundujícím slovem – ale nikoli nutně slovem motivujícím – může být zdrobnělina nebo aspoň slovo, jehož forma se zdrobnělinám podobá. Jindy (hlavičkář) je motivace zdrobnělinou nejistá. Jsou však také deriváty, které zdrobnělina funduje i motivuje: vysoce frekventované substantivum písničkář, dále autíčkář, hračičkář, srandičkář, mastičkář, z nových džusíkář ,milovník džusíků/džusů‘, popíkář ,milovník popíku/popu‘.


Zvláštní skupinu tvoří názvy osob utvořené od neuter vzoru stavení včetně substantiv verbálních: lešení → lešenář, topení → topenář. Tak lze vyložit i utvářenost vysoce frekventovaného slova čtenář ,kdo se zabývá čtením‘. Případ sklenář je komplikován mizivou doložeností slovesa sklít (srov. PSJČ), natož substantiva *sklení; je možné, že motivací pro vsunutí -en- byla hlavně potřeba odlišit toho, kdo zasklívá, od skláře, který sklo vyrábí. Samo tvoření od názvů dějů/stavů je nepočetné, ale několik zástupců má: řezbařezbář, podobně údržbář, čižbář, hanbář; pochůzka → pochůzkář.


Při tvoření od názvů sportů končících na -ná se rozšiřoval slovotvorný základ: házen-k-ář, odbíjen-k-ář (v korpusech je tisíckrát častěji doložen volejbalista).


Tvoří se nejen od domácích substantiv, ale i od přejatých: elektrikář, milionář (adaptace cizího slova je sporná), bankrotář, modelář, tarokář, sektář, slalomář, limitář (sportovec, který splnil limit/limity a může být vyslán do soutěží), bordelář ...

 

Některé (2) unikátní případy: České specifikum bylo ozvláštnění substantiva zednář proti zedník (srov. něm. (Frei)maurer, angl. i v dalších jazycích mason). Motivující pojmenování je v nečetných případech dvouslovné: národní hospodářství → národohospodář s oporou v substantivu hospodář; o poměru k adjektivu viz funkci (3). U výrazu lumpenproletář lze za východisko uznat substantivum lumpenproletariát (jeho příslušník by pak měl označení resufixované), anebo substantivum proletář (pak by nešlo o derivaci).


II. Od adjektiv je utvořeno jen málo pojmenování, významové ani formální vztahy přitom (3) nezakládají paradigma: mocnář je sice mocný (formální fundace), ale hlavně má moc (významová motivace); obilnář je pěstitel obilí ovocnář pěstuje ovoce, přičemž -n- je formální prvek podle adjektiv obilní/obilný, resp. ovocný; pod. vodnář, který bývá na zvěrokruhu zobrazen, jak nosí vodu; silničář kromě pracovníka správy silnic označuje také jezdce na silničním kole (Chtěl bych vidět silničáře, který by dojel druhý mezi bajkery): tady se n naopak vypouští. To se děje i u substantiva vodohospodář: má sice motivaci v pojmenování vodní hospodářství a první komponent z adjektiva, ale chápe se jako kompozitum (jeho fundaci lze vidět i ve výrazu hospodaření s vodou, ale ten má i jinou platnost). Formu adjektiva zachovává věrněji substantivum sdruženář ← sdružený závod nebo substantivum uzenář označující toho, kdo prodává uzené zboží.


Mezi starobylými slovy jsou jednak právě takové názvy (mlynář), jednak však i názvy tvořené III. od sloves a označujících (4) osobu, která něco provádí (koncovky vz. muž): kovář (přijmeme-li, že není pojmenován podle toho, že se zabývá kovem, nýbrž podle toho, že ková); lhář (substantivum lež, na rozdíl od slovesa lhát, neposkytuje pro základ podobu lh-). U přejatých sloves je ojedinělé: konzervář, který profesionálně konzervuje, zejm. potraviny.


S označením profesí souvisí i používání řady derivátů popsaných zejména pod (4) a (1) jako (5) příjmení: Kovář, Kramář, Mlynář/Mynář/Minář, Sklenář, Holubář, Šindelář. Některá příjmení (Kolář, Bednář) se v dnešních textech vyskytují častěji než původní označení profese. Jsou také příjmení, z jejichž stavby běžně identifikujeme jen sufix: Vinklář.

 

Ve starší literatuře a slovnících najdeme se sufixem -ář také domácí neživotná maskulina (koncovky vz. stroj): dutinář ‚nástroj k měření dutin‘, zubavkář ‚druh hoblíku‘. Tyto profesionalismy vznikly patrně podle modelu pro pojmenování osob a představují (6) neběžné tvoření. Korpusový materiál jejich používání neukazuje. – Filologické výrazy heslář, listář, archaické slovář, obecněji užívaná snář, slabikář jsou neběžné v jiném rysu: napodobily svým tvořením adaptovaná substantiva, např. vokabulář (z lat. vocābulārium ‚slovníček‘), nebo přímo slova latinská (somniārium ‚snář‘); srov. funkci (8).


adaptacím latinských, popř. románských slov předznamenejme: (a) Latina neznala odlišování tvarů podle životnosti. (b) Sufix -ář se vydělí snadno s oporou velkého množství slov, která jsou jím utvořena, ale srozumitelnost toho, co stojí před sufixem, je různá: např. substantivum notář (z lat. notārius ‚zaznamenavatel‘) bylo fundováno slovem nota, ale jeho specifikovaným významem ‚druh značky v hudebním zápisu‘ není motivováno; substantivum seminář (adaptované lat. sēminārium ‚semeniště, školka‘) obsahuje kmen latinského slova sēmen, gen. sēmin-is, který v češtině nedává smysl a není základem dalších slov, je však obsažen např. v substantivu inseminace; substantivum kalendář odkazuje na kalendy ve starořímském označování dnů měsíce, takže základové slovo je dohledatelné, ale není obecně známé; substantivum koncesionář označuje držitele koncese, ale prvek -ion-, poplatný latinskému/románskému fundujícímu slovu, přijímáme jako konvenci.


Výsledkem adaptace jsou opět z větší části (7) přejatá životná maskulina označující osoby (mají koncovky vz. muž): veterinář, signatář, misionář, notář, primář, koncesionář. Z menší, ale přesto početné části jsou to (8) přejatá maskulina neživotná označující věci (mají koncovky vz. stroj): komentář, kalendář, formulář, scénář, skicář, z historismů např. bestiář, pečetní typář (razidlo). Svůj podíl mají i (9) životnostní homonyma: starožitná komoda, barokní sekretář, malovaná truhla × státní sekretář Peter Hartmann – nový titulář sir Bryan Cartledge × v dobách minulých vycházely knižně takzvané tituláře – terminologický instrumentář × meteorologa rychle zaškolil jako instrumentáře (pro improvizovanou operaci).


Při přejímání z němčiny se životnostní homonyma neuplatnila. Pod funkci (7) spadají názvy osoby rychtář ← něm. Richter, farmář (← něm. Farmer) ← angl. farmer. Bez cizojazyčné předlohy, ale přesto s adaptační funkcí je -ář ve slově bafuňář, vznikl-li z angl. bafoon. Pod funkci (8) spadá slovo polštář (z něm. Polster, které bylo jako základ přejato i v méně pozměněné podobě: polstr-ování).


Rodem ojedinělé, ale vysoce frekventované je (10) přejaté femininum kancelář (s koncovkami vzoru píseň) z lat. cancellārium; ženský rod možná podle něm. Kanzlei.


SYN2010

Dotaz [(lemma=".*ář") & (tag="N.*")] dává 804 lemmat. Ve vzorku s 308 lemmaty bylo 3,9 % neplatných nálezů, odhadní počet platných lemmat v korpusu je 773. Z frekvenčních pásem: kancelář s frekvencí nad 10.000, 20 s frekvencí nad 1.000, 114 s frekvencí 1.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: kancelář (↖10) 15.356, čtenář (↖1) 8.985, novinář (↖1) 8.129, brankář (↖1) 5.459, scénář (↖8) 4.503, komentář (↖8) 3.457, seminář (↖8) 2.508, polštář (↖8) 2.355, záchranář (↖1) 2.245, rybář (↖1) 2.112, kalendář (↖8) 2.090, farář (↖7) 1.990, (↖7) akcionář 1.907, (↖7) funkcionář (↖7) 1.719, formulář (↖8) 1.707, primář (↖7) 1.203, farmář (↖7) 1.141, exemplář (↖8) 1.101, Kolář (↖5) 1.032, honorář (↖8) 1.012.

Z dalších: sekretář (↖9) 820, lhář (↖4) 656, elektrikář (↖2) 239, zednář (↖2) 111, mocnář (↖3) 70, ovocnář (↖3) 3, snář (↖6) 72, slabikář (↖6) 8, heslář (↖6) 7.


Mezi adaptovanými přejatými slovy je řada synchronně neprůhledných, ať z hlediska formy nebo významu nebo obojího: diář, vikář, oltář, žaltář, šafář, šlář, štelář, janičář; spojit si jméno Apolinář Apollonem vyžaduje neběžnou informovanost. Mezi domácími jsou neprůhledná slova vzácnější, ale najdou se: hospodář, zelinář, zpětně (a unikátním způsobem) přechýlené substantivum hokynář od dnes neprůhledného hokyně.

Heslo 60/1091
Poslední aktualizace obsahu webu:   30 1 2017