O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 8/1097
Heslář
-áč 
 
 
 

Stavba: -áč(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru muž nebo stroj.


Jména odvozená I. ze sloves pojmenovávají (1) osoby, a to (a) osoby podle manuální činnosti profesního charakteru: sekáč, oráč, česáč, řezáč, kopáč; spíše výjimečně také (b) osoby podle neprofesní činnosti, které se věnují jen příležitostně: koupáč (kdo se koupe u moře, u rybníka), řehtáč (kdo řehtá velikonoční řehtačkou); v přeneseném významu také (c) osoby něčím charakteristické: smrkáč (mladý, nezkušený člověk), sekáč (nápadně elegantně oblečený muž), jde o výrazy silně expresivní; (2) předměty/prostředky činnosti: pekáč (nádoba na pečení), pohrabáč (tyč na prohrabování popela), podobně sekáč, klepáč, kopáč, kropáč. Jméno krumpáč se vysvětluje jako výsledek kontaminace německého Krummhacke (zahnutá motyka) a českého kopáč (nástroj ke kopání). Od sloves se odvozují také (3) názvy zvířat, a to (a) zoologické termíny: hrabáč, sekáč; nebo (b) obecné výrazy expresivní: kokrháč (kohout). Sufix -áč se připíná k slovesnému základu bez kmenotvorné přípony (sek-atsek-áč; krop-it krop-áč), a to výhradně ke kmenům sloves nedokonavých; deriváty se sufixem pojmenovávají totiž osoby zabývající se příslušnou činností dlouhodobě, často profesně, nebo předměty, které jsou k takové činnosti určeny trvale.


Některá substantiva odvozená od sloves sufixem -áč mohou označovat jak osobu/zvíře, tak prostředek činnosti, a mají tedy dvojí různé skloňování: (a) s životnými koncovkami vzoru muž, (b) s neživotnými koncovkami vzoru stroj. Např. slovo kopáč může označovat jak osobu, která kope (nom. pl. kopáči), tak nástroj ke kopání (nom. pl. kopáče). Jeden z významů je však obvykle dominantní, zatímco druhý význam je sekundární, spíše okazionální. Např. v korpusu SYN2010 je 147 dokladů užití slova kopáč pro označení osoby (osoby, která provádí zemní výkopy, popř. expr. fotbalisty), ale pouze 5 dokladů užití tohoto slova pro označení nástroje ke kopání: Nezaměstnanost je obrov-
ská. Jako
kopáči zde pracují často i vysokoškoláci. – Slavii posílil hvězdný kopáč Šmicer. – Jako nástroje používali hornický mlátek, kladivo, kopáč, špičák, klíny, páky, lopaty.


Činitelskou příponu ► -áč chápeme jako variantu sufixu ► -č (řidi-č, uchaze-č, prodava-č, spá-č). Srov. též další sufixální varianty: ► -ič (spotřeb-ič), ► -eč (klad-eč), ► -ač (trub-ač).


Jména odvozená II. z adjektiv pojmenovávají (4) nositele vlastnosti, tj. osoby, zvířata, rostliny nebo věci určené nějakou vlastností (nápadným rysem, tvarem, zbarvením apod.). Jde nejčastěji o slova utvořená od adjektiv výměnou jejich sufixů ► -atý, ► -natý: hrb-áč (← hrbatý), listn-áč (← listnatý). Sufix -áč se připojuje k adjektivnímu základu bez sufixu -atý; v některých případech, zvláště pokud je příslušné adjektivum méně obvyklé, je proto možné vztáhnout tyto deriváty sekundárně přímo k substantivům (koruna → (korun-atý) → korun-áč). Tímto způsobem se tvoří (a) názvy osob: boháč, vousáč, ženáč, kudrnáč, břicháč, pupkáč, nosáč, vlasáč; (b) názvy zvířat: chlupáč, huňáč, paroháč, šupináč, strakáč, jikrnáč, štětináč, okáč, hřivnáč; (c) názvy rostlin či jejich plodů: hlaváč, listnáč, ostnáč, hranáč (odrůda jablek); (d) názvy neživých předmětů: hranáč, kuláč. Zřídka se sufix -áč připojuje k adjektivům s jiným sufixem: pichláč (← pichlavý), k adjektivům primárním zelenáč (← zelený), naháč (← nahý) či verbálním uzenáč (← uzený), pečenáč (← pečený).


Pokud je motivujícím základem dvouslovné pojmenování (spojení adjektiva a substantiva), je sufix -áč prostředkem (5) univerbizace: tryskáč (← tryskové letadlo), totáč (← totalitní režim), jináč (← jiný stav), lahváč (← lahvové pivo), někdy jako konkurent sufixu ► -ák: dvoulůžkáč (← dvoulůžkový pokoj) vedle dvoulůžák; řetízkáč (← řetízkový kolotoč) vedle řetízák.


Jména odvozená III. ze substantiv pojmenovávají (6) neživé předměty, a to (a) nádoby a schránky podle toho, co obsahují: peřináč, květináč, kořenáč, kafáč, semenáč; (b) předměty podle jejich nápadné části: krajáč (← kraj, podle výrazných okrajů), ucháč, přezkáč (v pl. přezkáče: lyžařské sjezdové boty s přezkami); (c) předměty podle jejich tvaru: koláč (pečivo původně okrouhlého tvaru, ← kolo), event. i (d) předměty podle materiálu: plecháč (← plech, lze však vztáhnout i k adjektivu ← plechový nebo ho hodnotit jako univerbizát ← plechový hrnek). Slovotvorně neprůhledné chomáč, chumáč se etymologicky vykládá jako expresivní modifikát praslovanského základu kom- (rus. kom ,hrouda, chuchvalec‘). Ojediněle se od substantiv tvoří sufixem -áč také (7) názvy zvířat: kamenáč (druh raka); (8) názvy plodů rostlin: malináč (odrůda jablek) a (9) názvy hub: křemenáč, ucháč. Od substantiva je odvozeno i jméno pankáč (též punkáč), označující (10) příslušníka hnutí (← punk).


Připojením sufixu -áč k mechanickým zkráceninám přejatých substantiv (nejčastěji oficiálních názvů výrobků či provozoven) vznikají (11) zkrácená expresivní jména

typu hambáč (← hamburger), gambáč (← Gambrinus), mekáč (← McDonald’s), sekáč (second-hand), bufáč (← bufet); srov. také doláč ← dolar, totáč ← období totality.


Některé názvy osob popsané pod (1) a (4) se uplatňují i jako (12) osobní vlastní jména (příjmení): Kováč, Boháč, Bradáč, Hlaváč, Hrbáč, Kudrnáč, Roháč, Řezáč. V této funkci mají vyšší frekvenci než původní apelativa.


Jeden derivát může mít v kontextu různé významy. Srov.: Kdo se nyní blížili, byl majitel statku, který se náhodou právě účastnil senoseče, a tři nebo čtyři nejzdatnější sekáči, které si vzal na pomoc. − Bylo vidět, že je to sekáč. Pohledná tvář − jako by vypadl z reklamy na luxusní pánské oblečení. − Deštník ležel jako čerstvě rozmáznutý pavouk sekáč a tklivě umíral na asfaltu. − Viděl, kdo mu přichází na pomoc. Yarpen a Zoltan se sekerami, Wirsing se sekáčem na maso a Marigold ozbrojený pometlem. − Akorát jsem si chtěla obarvit ty plandavý kalhoty z bílý bavlny, co jsem si dneska ráno koupila v sekáči!


SYN 2010

Dotaz [(lemma=".*áč") & (tag="[N].*")] dává 176 lemmat, z toho platných 123.

Z frekvenčních pásem: 1 lemma nad 1.000 dokladů, 3 lemmata nad 500 dokladů, 18 lem­mat nad 100 dokladů, 14 lemmat s frekvencí 1.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: koláč (↖6) 1.677, květináč (↖6) 826, boháč (↖4) 725, pekáč (↖2) 309, chomáč (↖6) 299, Kováč (↖12) 379, Hlaváč (↖12) 252, krumpáč (↖2) 250, zelenáč (↖4) 171, sekáč (↖1/2/3/11) 156, Řezáč (↖12) 155, kopáč (↖1/2) 147, tryskáč (↖5) 137, vousáč (↖4) 117, Boháč (↖12) 112, paroháč (↖4) 109, Bradáč (↖12) 104, pohrabáč (↖2) 100, Hrbáč (↖12) 97, pracháč (↖4) 93.

Z dalších: kamenáč (↖7) 7, malináč (↖8) 5, křemenáč (↖9) 33, pankáč (↖10) 87, bufáč (↖11) 34.


Mezi nezohledněnými nálezy jsou neprůhledně utvořená, ač frekventovaná slova. Substantivum kartáč pochází z něm. Kardätsche ,kartáč‘, to od kardätschen ,česat vlnu‘. Substantivum karabáč je tureckého původu (z tur. kyrbač). Zakončení -áč mají také některá slovotvorně neprůhledná či motivačně nejednoznačná příjmení: Vanáč, Mitáč, Konáč.

JB

Heslo 8/1097
Poslední aktualizace obsahu webu:   08 12 2017