O slovníkuAparát a literaturaHeslářRejstřík podob afixů
Heslo 244/1097
Heslář
-ev 
 
 
 

Stavba: -(e)v(0), kde se vkladné e ve tvarech bez nulové koncovky vypouští, (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru píseň.


V případě elementu ev se původně nejedná o sufix, nýbrž o kmenové zakončení tzv. ū-kmenů, později ъv-kmenů. Sufix je nositelem významu takový nebo podobný jako základové slovo: ostrýostrev, plástplástev. Především ve východních nářečích češtiny dochází někdy dále ke sbližování substantiv s -(e)v s paradigmatem dnešního vzoru žena (např. konva, mrkva, tykva, větva). V několika případech se toto sbližování rozšířilo i do spisovného jazyka a způsobilo, že některé výrazy vykazující původně -va byly přehodnoceny (srov. dřívější dublety jako vrstva/vrstev).


SYN2010

Všechna 3 lemmata: plástev 140, ostrev 17, dratev 3.

Zcela jiný a pro dnešní češtinu irelevantní je přivlastňovací sufix -ev, který je v některých slovanských jazycích (grafickou) variantou slovanského přivlastňovacího sufixu -ov (v dnešní češtině v podobě -ův) a v češtině je doložitelný jako součást především východoslovanských příjmení (Nikolajev/Nikolaev), popř. vlastních jmen místních (Kyjev).


Protože se jedná o velmi staré tvoření, během něhož někdy sufix -ev doprovázel další slovotvorné procesy, je nutné v současné češtině i některé výrazy obsahující tento sufix považovat za neodvozené, popř. neprůhledné: koroptev, podoustev.


Za slova odvozená sufixem -ev nepokládáme substantiva, která mají řetězec ev ve kmeni: projev, výsev.

PN

Heslo 244/1097
Poslední aktualizace obsahu webu:   08 12 2017